Aktuality

Na první pohled připomíná křížence pavouka a trilobita. Nenápadná fosilie, která se našla v Praze při stavbě metra D, je ovšem zcela novým druhem členovce. Pradávný tvor obýval naši planetu přibližně před 448 miliony let. ...

Želvy naši planetu obývají už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce? A co kosti těchto obojživelníků můžou prozradit o vývoji planety? ...

Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Mechanismy multilingvismu se svým týmem zkoumá Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. ...

V dětství ji trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme v kosmu sami. Odpovědi na podobné otázky hledá Klára Hlouchová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR dodnes. ...

Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže jazyk se spoutat nedá. V minulosti se o to pokusili mnozí a neuspěli. ...

Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů. ...

Mohli by se střevní červi stát běžnou součástí léčebných procedur? Jednou by asi skutečně mohli, dokážou totiž tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. ...

Váží pouhé dva až tři gramy. Je tak malinká a nenápadná, že není divu, že se před zraky celého světa dlouho skrývala. U objevu stál mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, kteří nový druh bělozubky pojmenovali ...