Zahlavi

První Čerenkovovy teleskopy v Česku pozorují z Ondřejova Krabí mlhovinu

12. 05. 2022

Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR vOndřejově pozorují oblohu dva nové Čerenkovovy teleskopy vysokoenergetického záření gama. Jde o vůbec největší optické dalekohledy vČeské republice. Pozornost upírají na Krabí mlhovinu a po testovacím provozu by měly zOndřejova putovat dál od civilizace, do vyšších nadmořských výšek v Jižní Americe. 

Dva identické dalekohledy pozorují z ondřejovské observatoře jedny z nejenergičtějších fotonů, které přicházejí z vesmíru. Jde o částice světla vznikající ve velmi bouřlivých procesech: po výbuších supernov, poblíž neutronových hvězd nebo černých děr. Dalekohledy se zaměřují na detekci Čerenkovova záření.  

„Superenergetické částice světla, fotony, se asi dvacet kilometrů nad povrchem Země poprvé srazí s částicí, která je v atmosféře, a postupně začne vznikat sprška kosmického záření, v níž je hodně Čerenkovova záření – modravého viditelného světla,“ vysvětlil Michal Prouza z Fyzikálního ústavu AV ČR 

V současné době se teleskopy, umístěné od sebe 190 metrů, souběžně zaměřují na stejné místo ve vesmíru, na nejjasnější zdroj ve vysokoenergetických fotonech Krabí mlhovinu. Právě na ní se testují veškeré nové teleskopy. Jde o zbytek supernovy, o níž je známo, že na ní létají vysokoenergetické částice.  

Kužel Čerenkovova záření mohou vědci v Ondřejově pozorovat ze dvou různých úhlů. Stereo měření umožňuje s mnohem větší přesností rekonstruovat, odkud původní foton přiletěl a jakou měl energii. „Našim hlavním cílem je pochopit fungování zdrojů kosmických fotonů s energií kolem 1 teraelektronvoltu, což je asi bilionkrát více, než mají fotony viditelného světla,“ řekl Petr Trávníček z Fyzikálního ústavu AV ČR. 

Teleskopy jsou kvalitou srovnatelné s přístroji, které budou pracovat na nejcitlivější mezinárodní observatoři vysokoenergetického záření gama na světě Cherenkov Telescope Array (CTA). Dalekohledy v Ondřejově jsou v testovacím režimu, vědci sledují, zdali navržené technologie fungují správně. Oba už zaznamenaly tzv. první světlo – spršky kosmického záření. V Česku by teleskopy měly být do roku 2024.  

„Poté, co budou u nás v Ondřejově otestovány, budou definitivně umístěny v mnohem větší nadmořské výšce v Jižní Americe, kde budou ve spolupráci s dalšími exempláři tvořit celé pole Čerenkovových teleskopů,“ prozradil Michal Bursa z Astronomického ústavu AV ČR 

2022-05-12_Ondrejov_mala 
Slavnostní představení teleskopů. Na snímku (zleva) jsou Vladimír Karas (Astronomický ústav), Ondřej Haderka (Univerzita Palackého), Michael Prouza (Fyzikální ústav), Michal Bursa a Pavel Suchan (Astronomický ústav)

Komplikovaná konstrukce je dílem několika institucí sdružených v konsorciu SST-1M. Vedle Fyzikálního a Astronomický ústavu AV ČR, se do spolupráce zapojila Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav jaderné fyziky Henryka Niewodniczańského Polské akademie věd nebo Univerzita v Ženevě. 

Obor vysokoenergetických fotonů je nejmladším v astronomii. Vdevadesátých letech 20. století se podařilo poprvé zjistit, že je technologie Čerenkovových teleskopů funkční. Právě Krabí mlhovina byla prvním zdrojem, který se podařilo díky teleskopům objevit.  

Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-14

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-14

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-17

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-17

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-20

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-20

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-21

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-21

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-23

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-23

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-26

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-26

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-27

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-27

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-32

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-32

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-33

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-33

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-42

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-42

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-49

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-49

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-5

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-5

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-6

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-6

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-63

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-63

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-67

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-67

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-7

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-7

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-85

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-85

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-9

2022-05-12_Ondrejov_Nove teleskopy_web-9

Přečtěte si také

Matematika, fyzika a informatika

Vědecká pracoviště

Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce