
Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
22. 10. 2026
Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Archivem výtvarného umění představí výstavu Viktor Kolář: Obležené město – Ostravské periferie na počátku 60. let. Fotograf a rodák z Ostravy Viktor Kolář ve své rané tvorbě zachytil proměny průmyslové krajiny severní Moravy, zejména okolí dolů, hald a dalších stop intenzivní těžební činnosti, které neodmyslitelně utvářely podobu regionu i život jeho obyvatel. Výstava bude zahájena 4. listopadu 2026 v 17 hodin v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze na Spořilově. Pro veřejnost bude otevřena od 5. listopadu 2026 do 15. ledna 2027.
Ostrava je rodným městem Viktora Koláře, jehož fotografická tvorba vyrůstá z důvěrné znalosti místního prostředí, které poznával již od dětství. Svět průmyslových provozů, dolů, struskových hald a jejich osobité atmosféry se stal nedílnou součástí jeho životní zkušenosti. Právě tyto vzpomínky ožívají ve fotografiích z přelomu 50. a 60. let, na nichž se vedle monumentálních industriálních krajin objevují také drobní hospodáři a kovorolníci obdělávající půdu v těsném sousedství průmyslových areálů. Černobílé snímky zachycují jedinečné soužití člověka a průmyslu, které bylo pro tehdejší Ostravsko charakteristické.
Fotografovat začal Viktor Kolář v roce 1959 na klasický filmový fotoaparát. Na toto období vzpomíná jako na mimořádně intenzivní vizuální zkušenost, která zásadně formovala jeho vnímání světa v citlivém období dospívání. První výsledky své práce prezentoval v ostravském Fotoklubu, jehož se záhy stal členem. Jeho fotografie již od počátku vzbuzovaly pozornost svou autenticitou, citlivostí i neobvyklým pohledem na průmyslovou krajinu.
„Postupně vznikl rozsáhlý soubor fotografií zachycujících proměnu ostravského regionu, který doplňují portréty a momentky místních obyvatel pracujících v těžkém průmyslu. Právě oni tvoří neoddělitelnou součást tohoto světa, jenž jim poskytoval obživu, ale zároveň přinášel každodenní fyzickou námahu a život v nehostinných podmínkách průmyslového města.“ doplňuje k fotografickému cyklu jeho autor Viktor Kolář.
Fotografický cyklus Obležené město nebyl dosud nikdy představen v úplnosti, veřejnost měla možnost seznámit se pouze s jeho dílčími ukázkami. Po desetiletích se nyní soubor vrací v podobě samostatné výstavy v Geofyzikálním ústavu AV ČR v Praze-Spořilově. Fotografie představují jedinečné svědectví o podobě Ostravy na počátku 60. let a zachycují město, které Kolář později symbolicky označil jako „obležené město“.
Přečtěte si také
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
- Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
- Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
- Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
- Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
- Genetické mapy ukazují, odkud mají pocházet semena pro obnovu českých luk
- Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.