Zahlavi

Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině

06. 10. 2026

Co otrávilo psy na Lipně a jaké důkazy vedly k objasnění případu? Které vzácné brouky ukrývá Šumava, co žije v hlubinách Tichého oceánu a jak se vyrábělo víno v římské době? Nový, již 23. cyklus Akademických půlhodinek nabídne sedm popularizačních přednášek z oblasti přírodních věd, archeologie, umění i práva. Společně jej pořádají Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Podzimní série začíná ve středu 7. října 2026 a potrvá do 25. listopadu. Přednášky se konají vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Úvodní přednáška Miroslava Lapky „Land-Art stále živý“ nabídne pohled na propojení umění, krajiny a udržitelnosti. O týden později se posluchači vydají na Šumavu za vzácnými brouky v přednášce entomologa Lukáše Draga, který představí nejzajímavější druhy vázané na staré stromy a mrtvé dřevo. Za skutečnou výpravou do neznáma se Akademické půlhodinky pustí 21. října. Biolog Oldřich Nedvěd pozve posluchače do hlubin Tichého oceánu v Clarion-Clippertonově zóně. Řeč bude o barvách hlubokomořských živočichů i o tom, co lze objevit na vraku Titaniku.

Velkou pozornost vzbudily letos v létě také otravy psů na Lipně. Hydrobiolog Petr Znachor na přednášce 4. listopadu vysvětlí, jak k nim došlo a které sinice je způsobily. Na základě terénních nálezů, mikroskopických snímků a výsledků chemických analýz přiblíží důkazy, které vedly k potvrzení otrav. Přednáška zároveň ukáže, jak podobným rizikům předcházet a zda se může podobná situace opakovat i v dalších letech.

Akademické půlhodinky se tentokrát vydají i do oblasti práva. Soudce Petr Kolban 11. listopadu představí svůj pohled na problematiku domácího násilí a zprostředkuje posluchačům střípky z jihočeských trestních kauz. Následovat bude přednáška mladé parazitoložky Zuzany Pavlíčkové, která se bude věnovat více či méně škodlivým obyvatelům střev lidí a zvířat. V závěru cyklu vezme archeobotanik Jaromír Beneš posluchače za vínem do římské doby. Na příkladu archeologického výzkumu v Severní Makedonii ukáže, co mohou zuhelnatělé pecky a dřevo vinné révy prozradit o výrobě vína před téměř dvěma tisíci lety a jak archeobotanika pomáhá rekonstruovat tehdejší krajinu i zemědělství.

Akademické půlhodinky se konají od roku 2013 a jsou určeny široké veřejnosti. Odborníci z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v nich představují výsledky svého výzkumu srozumitelně a bez odborných bariér. Každá přednáška trvá přibližně 30 minut a po jejím skončení následuje prostor pro dotazy a diskusi.

Program 23. cyklu Akademických půlhodinek:

  1. 10. Miroslav Lapka: Land-Art stále živý. Hledání nových příležitostí pro udržitelnost místa
  2. 10. Lukáš Drag: Vzácní brouci Šumavy
  3. 10. Oldřich Nedvěd: 20 000 mil pod mořem za faunou Clarion-Clippertonovy zóny
  4. 11. Petr Znachor: Nebezpečné sinicové nárosty a psí otravy na Lipně
  5. 11. Petr Kolban: Domácí násilí a jak se mu bránit – „Odsuzuji, ale nesoudím“
  6. 11. Zuzana Pavlíčková: Kdo žije v našem střevě? Příběh prvoka Blastocystis
  7. 11. Jaromír Beneš: Víno pod mikroskopem – archeobotanika římského vinařství u Ochridského jezera

Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/8068-akademicke-pulhodinky-23-cyklus/

Kontakt:

Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce