
Chlumský rybník na Šumavě se promění v útočiště původních druhů ryb
02. 11. 2026
Výsledky tříletého mapování ryb Šumavy ukázaly cestu, jak podpořit původní druhy v době klimatických změn. Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR.
Chlumský rybník se 9. listopadu zcela vypustí. Současné ryby, které neodpovídají přírodním podmínkám Šumavy, se odstraní, a naopak se zde vytvoří prostor pro původní druhy – především pstruha obecného a chráněnou mihuli potoční. Změna je jedním z výsledků projektu Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy, při němž odborníci z Biologického centra AV ČR v posledních letech podrobně mapovali výskyt a stav rybích populací na Šumavě. Mapování ukázalo nejen to, kde se původní druhy ryb stále vyskytují, ale i v jakém jsou stavu a jak je možné jejich populace podpořit.
Silná populace mihule potoční se na Šumavě vyskytuje v Polecké nádrži nebo v Rybníčku u Českých Žlebů. Původní populace pstruha jsou v ledovcovém jezeře Laka nebo bavorské nádrži Frauenau. „Chlumský rybník má potenciál stát se velmi zajímavým místem, protože vytvoří prostředí pro oba druhy zároveň. Navíc lze předpokládat, že místo prospěje i obojživelníkům a dalším bezobratlým živočichům. Díky změně rybí obsádky se také zvýší kvalita vody,“ říká výzkumník Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR.
Rybník v chladných šumavských podmínkách
Chlumský rybník leží v nadmořské výšce 750 metrů. V současnosti v něm žijí štika obecná, okoun obecný, kapr obecný, perlín ostrobřichý a také nepůvodní invazní karas stříbřitý. V chladné a málo úživné vodě zde ryby rostou pomalu. V potoce nad rybníkem přitom stále přežívají původní populace chráněné mihule potoční a pstruhů obecných. Jejich životní podmínky ale v posledních suchých letech výrazně komplikují nízké průtoky a rostoucí teploty. Pokud navíc splují do rybníka, stávají se kořistí štik a okounů anebo se současnou rybí obsádkou bojují o prostor a potravu. Vysoký podíl kaprovitých ryb v rybníce navíc potlačuje zooplankton, při jehož nedostatku dochází k rozvoji řas a sinic, což výrazně zhoršuje kvalitu vody.
Proměna rybníka bude vyžadovat spolupráci několika organizací. Vlastník rybníka, město Volary, zajistí technickou stránku vypuštění – vytvoření obtoku loviště pomocí systému trubek a odčerpání zbývající vody. Rybník totiž vzhledem ke své konstrukci není možné zcela vypustit. Český rybářský svaz se zapojí do odlovení ryb a následný přesun do vhodných sportovních revírů v níže položených oblastech. Správa Národního parku Šumava bude dohlížet na manipulaci s rybami a současně kontrolovat případné dopady výlovu na zvláště chráněné organismy a jejich biotopy. Biologické centrum AV ČR bude celou akci koordinovat a zajišťovat odborný dohled.
Výlovem však dění na Chlumském rybníce nekončí. Po jeho opětovném přirozeném napuštění místo samovolně obsadí pstruzi a mihule a na jaře lze čekat, že rybník už bude plný obojživelníků. Společné úsilí několika organizací tak promění rybník v útočiště původních druhů v jejich přirozených podmínkách a přispěje k zachování šumavské biodiverzity.
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Blabolil, Ph.D., vědecký pracovník, Biologické centrum AV ČR & Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, e-mail: petr.blabolil@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Dana Andraschko, asistentka starostky města Volary, tel. 388302214, e-mail: sekretariat@mestovolary.cz
Pavel Dušek, předseda místní organizace Českého rybářského svazu Volary, e-mail: officedusek@gmail.com
Jan Dvořák, tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava, e-mail: jan.dvorak@npsumava.cz
Přečtěte si také
- V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
- Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
- Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
- Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
- Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
- Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


