
Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
21. 10. 2026
Tři badatelské naděje převzaly 16. října 2026 ve Strakově akademii nejvyšší tuzemské ocenění pro začínající vědce. Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2025 jim předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, který je zároveň místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Mezi laureáty je také archeolog Daniel Pilař z pražského Archeologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.
Cena vlády nadanému studentovi je oceněním relativně novým. Předseda Akademie věd ČR ale zdůraznil, že její význam může být dlouhodobý. „Cena pro nadané studenty připomíná, že s podporou vědecké excelence musíme začínat mnohem dříve – tedy u studentů, kteří mají podstatnou část své odborné dráhy ještě před sebou,“ uvedl Radomír Pánek. Jak ovšem dále upozornil, talent sám o sobě nestačí: „Potřebuje kvalitní vzdělání, odborné vedení, odpovídající zázemí a podmínky, v nichž se může skutečně rozvinout.“
Prorektor Univerzity Karlovy Martin Vlach doplnil, že ceny nadaným studentům jsou zároveň připomínkou, že o talenty musíme pečovat. „Vytvářejme proto podmínky, aby mladí lidé měli špičkové odborné zázemí, mohli získávat zkušenosti ve světě a zároveň měli důvod se vracet,“ apeloval.

Radomír Pánek a letošní laureáti (zleva) Daniel Pilař, Vojtěch Parkan a Štěpán Drábek
Inovativní přístup v archeologii
Daniel Pilař propojuje terénní výzkum s moderními analytickými a prostorovými metodami a přináší inovativní přístupy ke studiu sídlišť staršího neolitu. Zaměřuje se na výzkum nejstarších zemědělských společností v Evropě a na Blízkém východě – rekonstrukci každodenního života na neolitických sídlištích a sledování jejich proměn v čase.
Věnuje se tomu, jak lidé zacházeli s odpadem na pravěkých sídlištích, radiokarbonovému datování a studiu kamenných nástrojů. Výsledky svých výzkumů z České republiky, Turecka, Střední Asie či Balkánu publikuje v mezinárodních časopisech a spolupracuje s francouzským Národním centrem vědeckého výzkumu CNRS (Centre national de la recherche scientifique).
Cenu společně s ním převzali Štěpán Drábek z Církevního gymnázia Německého řádu v Olomouci a Vojtěch Parkan z Vysokého učení technického v Brně.
Cena vlády je určena studentkám a studentům středních škol i bakalářského, magisterského nebo doktorského studia, kteří projevili mimořádný talent a zájem o výzkumnou či vědeckou práci. Do letošního, čtvrtého ročníku bylo nominováno 45 studentů.
Více informací najdete na webu Ministerstva průmyslu a obchodu.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu
Foto: Archiv Ministerstva průmyslu a obchodu
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
- Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů
- Ombudsosoby Akademie věd ČR trénovaly, jak vést náročné rozhovory
- ERC projekt CLOSER přiblíží region Blízkého východu a severní Afriky
- Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
- Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
- Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
- Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
- Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
- Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.