Zahlavi

Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště

29. 10. 2026

V pravěku nerozhodovala o osídlení pouští jen dostupnost vody, ale i přítomnost kamene vhodného k výrobě nástrojů. Vědci a vědkyně z Česka, Rakouska, Portugalska, Velké Británie, USA a Ománu sestavili obecný a volně dostupný model, který dokáže předpovědět, ve kterých pouštních oblastech světa mohli lidé závislí na kamenných nástrojích trvale žít. Badatelský tým model ověřil mimo jiné na datech z české archeologické expedice v Ománu. Studie, kterou právě publikoval prestižní časopis Nature, mění pohled na to, jak první lidé kolonizovali naši planetu.

Modely toho, jak se první lidé šířili pouštěmi, dlouho vycházely z jediného předpokladu: kde byla voda, tam byli i lidé. Během pleistocénu proměňovaly monzunové deště Arabský poloostrov v krajinu jezer a travnatých plání — v „zelenou Arábii“, která otevírala cesty pro rané lidi mířící z Afriky. Nová studie ale prokazuje, že stejně důležitá byla druhá surovina: kámen. Tam, kde chyběl vhodný kámen na výrobu nástrojů, zůstávalo vnitrozemí pouště prázdné, i když v něm bylo vody dost.

Voda bez kamene byla slepá ulička

Poznatek tým opřel mimo jiné o 1 500 kilometrů dlouhý expediční přejezd pouště Rub al-Chálí v Saúdské Arábii. Expedice našla bohaté důkazy dávných sladkovodních jezer, ale napříč vnitrozemím ani jediný kamenný nástroj a žádnou surovinu, z níž by jej šlo vyrobit. Vysvětlení poskytuje geologie: horniny s vhodným kamenem vystupují na povrch jen na okrajích pouště, zatímco směrem do nitra se noří pod mocnou vrstvu písku a solných plání. „Stáli jsme na břehu jednoho dávného jezera za druhým, ale nenašli jsme nic, co by vzešlo z lidské ruky. Voda bez kamene byla slepou uličkou,“ shrnuje Rudolf Dellmour z Vídeňské univerzity, první autor studie.

Univerzální model, který může použít kdokoli

„Počáteční výsledky výzkumu v Saúdské Arábii nás vedly k vytvoření obecného modelu, který propojuje dostupnost vody s geologií kamenné suroviny a umožňuje předpovídat to, čemu říkáme potenciál lidského osídlení – tedy kde v dané krajině mohli lidé závislí na kamenných nástrojích trvale žít. Modely postavené jen na podnebí a vodě mohou výrazně přeceňovat, jak velkou část pouště byli pravěcí lidé schopni obývat,“ říká Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně a Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky, který se na studii podílel.

Zásadní je, že nový model není vázán na Arábii. Autoři jej zveřejnili jako otevřený softwarový nástroj pod svobodnou licencí. Kdokoli do něj může dosadit geologické a hydrologické mapy své oblasti a odhadnout, kde v ní mohli pravěcí lidé žít. Data i kód jsou uloženy ve veřejných repozitářích OSF a Zenodo a jsou volně ke stažení. Celá studie je také dostupná v režimu „Open Access“.

Česká stopa: data z ománské expedice

Model bylo možné ověřit díky terénnímu výzkumu v Ománu antropologa Jeffreyho Rose z Univerzity v Algarve v Portugalsku. „Dvě desetiletí výzkumu v Ománu nás naučila přesně, kde je dobrý kámen. Když tuto znalost přeneseme přes hranici do písečné pouště, model předpovídá prázdné vnitrozemí, a přesně to jsme v terénu našli,“ říká Jeffrey Rose, korespondenční autor studie. Data z nedávných sezon dodala česká archeologická expedice ARDUQ v Ománu, kterou vede Roman Garba pod koncesí Archeologického ústavu AV ČR Praha. Právě terénní pozorování o tom, kde se surovina vyskytuje a kde chybí, umožnila model otestovat proti skutečnému rozšíření pravěkých lokalit.

Terénní výzkum v Ománu (2022–2025) podpořil grant Praemium Academiae Akademie věd ČR udělený Viktoru Černému (Archeologický ústav AV ČR, Praha). Studie dále vychází z grantů Evropské výzkumné rady (ERC) DISPERSALS a FINISTERRA (Univerzita v Algarve). Přejezd pouště Rub al-Chálí financovala Adventure Lab Association (Vídeň) s logistickou podporou společnosti Nokian Tyres. Vydání v režimu Open Access financovala portugalská agentura FCT (Fundação para a Ciência e a Tecnologia) v projektu centra ICArEHB Univerzity v Algarve.


Publikace

Dellmour, R. W., Coco, E., Samawi, O., Al Kindi, M., Al Mahrooqi, A., Bebber, M. R., Eren, M. I., Harzhauser, M., Garba, R. & Rose, J. I. Stone and water governed early human settlement of the desert. Nature (2026). https://doi.org/10.1038/s41586-026-11180-5

Data a kód: OSF (https://osf.io/4mw23/) a Zenodo (https://doi.org/10.5281/zenodo.21758429); data pod licencí CC-BY 4.0, kód pod licencí MIT.

Kontakt:

Roman Garba
Archeologický ústav AV ČR / Ústav jaderné fyziky AV ČR
garba@arup.cas.cz

Jeffrey I. Rose
korespondenční autor
Universidade do Algarve, Faro, Portugalsko
jirose@ualg.pt

TZ ke stažení zde.

Poušť Rub al-Chálí jižně od města Ibri, Omán

Poušť Rub al-Chálí jižně od města Ibri, Omán

Foto: R. Garba / archiv expedice
Terénní tábor archeologické expedice ARDUQ 2023, Shiqqat as Sandaqah, poušť Rub al-Chálí, jižní Omán

Terénní tábor archeologické expedice ARDUQ 2023, Shiqqat as Sandaqah, poušť Rub al-Chálí, jižní Omán

Foto: R. Garba / archiv expedice
Průzkum lokalit s kamennými nástroji na okraji pouště Rub al-Chálí, Ramlat Hishman, jižní Omán

Průzkum lokalit s kamennými nástroji na okraji pouště Rub al-Chálí, Ramlat Hishman, jižní Omán

Foto: R. Garba / archiv expedice
Terénní tábor archeologické expedice ARDUQ 2023, Ramlat Hishman, poušť Rub al-Chálí, jižní Omán

Terénní tábor archeologické expedice ARDUQ 2023, Ramlat Hishman, poušť Rub al-Chálí, jižní Omán

Foto: R. Garba / archiv expedice
Grafický abstrakt článku v Nature

Grafický abstrakt článku v Nature

ZDROJ: autoři studie

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce