
Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
06. 10. 2026
Co otrávilo psy na Lipně a jaké důkazy vedly k objasnění případu? Které vzácné brouky ukrývá Šumava, co žije v hlubinách Tichého oceánu a jak se vyrábělo víno v římské době? Nový, již 23. cyklus Akademických půlhodinek nabídne sedm popularizačních přednášek z oblasti přírodních věd, archeologie, umění i práva. Společně jej pořádají Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Podzimní série začíná ve středu 7. října 2026 a potrvá do 25. listopadu. Přednášky se konají vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
Úvodní přednáška Miroslava Lapky „Land-Art stále živý“ nabídne pohled na propojení umění, krajiny a udržitelnosti. O týden později se posluchači vydají na Šumavu za vzácnými brouky v přednášce entomologa Lukáše Draga, který představí nejzajímavější druhy vázané na staré stromy a mrtvé dřevo. Za skutečnou výpravou do neznáma se Akademické půlhodinky pustí 21. října. Biolog Oldřich Nedvěd pozve posluchače do hlubin Tichého oceánu v Clarion-Clippertonově zóně. Řeč bude o barvách hlubokomořských živočichů i o tom, co lze objevit na vraku Titaniku.
Velkou pozornost vzbudily letos v létě také otravy psů na Lipně. Hydrobiolog Petr Znachor na přednášce 4. listopadu vysvětlí, jak k nim došlo a které sinice je způsobily. Na základě terénních nálezů, mikroskopických snímků a výsledků chemických analýz přiblíží důkazy, které vedly k potvrzení otrav. Přednáška zároveň ukáže, jak podobným rizikům předcházet a zda se může podobná situace opakovat i v dalších letech.
Akademické půlhodinky se tentokrát vydají i do oblasti práva. Soudce Petr Kolban 11. listopadu představí svůj pohled na problematiku domácího násilí a zprostředkuje posluchačům střípky z jihočeských trestních kauz. Následovat bude přednáška mladé parazitoložky Zuzany Pavlíčkové, která se bude věnovat více či méně škodlivým obyvatelům střev lidí a zvířat. V závěru cyklu vezme archeobotanik Jaromír Beneš posluchače za vínem do římské doby. Na příkladu archeologického výzkumu v Severní Makedonii ukáže, co mohou zuhelnatělé pecky a dřevo vinné révy prozradit o výrobě vína před téměř dvěma tisíci lety a jak archeobotanika pomáhá rekonstruovat tehdejší krajinu i zemědělství.
Akademické půlhodinky se konají od roku 2013 a jsou určeny široké veřejnosti. Odborníci z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v nich představují výsledky svého výzkumu srozumitelně a bez odborných bariér. Každá přednáška trvá přibližně 30 minut a po jejím skončení následuje prostor pro dotazy a diskusi.
Program 23. cyklu Akademických půlhodinek:
- 10. Miroslav Lapka: Land-Art stále živý. Hledání nových příležitostí pro udržitelnost místa
- 10. Lukáš Drag: Vzácní brouci Šumavy
- 10. Oldřich Nedvěd: 20 000 mil pod mořem za faunou Clarion-Clippertonovy zóny
- 11. Petr Znachor: Nebezpečné sinicové nárosty a psí otravy na Lipně
- 11. Petr Kolban: Domácí násilí a jak se mu bránit – „Odsuzuji, ale nesoudím“
- 11. Zuzana Pavlíčková: Kdo žije v našem střevě? Příběh prvoka Blastocystis
- 11. Jaromír Beneš: Víno pod mikroskopem – archeobotanika římského vinařství u Ochridského jezera
Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/8068-akademicke-pulhodinky-23-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
- Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
- Obnova českých luk potřebuje správná semena: odkud mají pocházet, ukazují genetické mapy
- Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
- Radiační podmínky, včetně kosmického záření, bude simulovat nové pracoviště
- Preventivní přípravek brání včely proti dvěma nákazám, prokázaly zkoušky
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.