
JAKNAJAK: sdílení zkušeností v Akademii věd pomáhá při realizaci projektů
26. 10. 2026
Které výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský se vyplatí sledovat a na co se v souvislosti s příštím programovým obdobím už nyní připravovat? Nejen nad těmito otázkami diskutovali projektoví a finanční manažeři z Akademie věd ČR se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Platforma JAKNAJAK je propojila 22. října 2026 na workshopu ve Fyzikálním ústavu AV ČR.
Platformu JAKNAJAK založili před dvěma lety manažeři a manažerky z pracovišť Akademie věd ČR. Cíl? Předávat si zkušenosti s řešením projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) a řešit situace, na které opakovaně narážejí. „Podařilo se nám tím vytvořit komunitu kolegů s blízkou agendou,“ říká Marcela Buchtová, která má JAKNAJAK na starosti v Akademické radě AV ČR.
Aktuální i příští výzvy
Akce ve Fyzikálním ústavu AV ČR se zúčastnilo 136 manažerů – z toho 98 prezenčně a 38 online. V dopoledním bloku diskutovali se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mluvilo se především o aktuálních výzvách OP JAK – „Špičkový výzkum“, „Společenské a humanitní vědy“, „Mezisektorová spolupráce“, „Návraty“, „Výzkumné prostředí“ a „Open Science III“. Následně se debatovalo i o zjednodušených metodách vykazování, o nichž podrobněji hovořila Jitka Baťková, zástupkyně platformy vysokých škol RONALDO.
Pavel Doleček, vrchní ředitel sekce evropských fondů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nastínil další směřování sekce a rozvoj spolupráce s výzkumnými organizacemi. Odhalil také, jaké priority ve vědě a výzkumu ministerstvo navrhuje pro příští programové období: „Půjde především o podporu výzkumných infrastruktur, špičkový výzkum ve strategických oblastech a mezisektorovou spolupráci.“

Pavel Doleček z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Projektová podpora vítána
Jak výrazně se proměnil systém podpory excelentního výzkumu v Akademii věd ČR, rozebrala Jana Whalen z Kanceláře AV ČR. Spolu s kolegy z týmu ERC-in podrobněji hovořila o podpoře badatelů a badatelek v tzv. ERC inkubátoru. Instituce ho letos spustila, aby zvýšila počet podaných žádostí o granty Evropské výzkumné rady (European Research Council) a vědce a vědkyně na ně co nejlépe připravila.
Petr Baldrian z Akademické rady AV ČR v této souvislosti představil další programy, jimiž Akademie věd ČR excelenci a rozvíjení kariér svých badatelů podporuje. „Stávající systém jsme chtěli rozšířit o lépe zacílené formy podpory – například návraty po kariérní přestávce, rozvoj nápadů s komerčním potenciálem nebo příchod zahraničních vědců,“ zdůraznil.
V podpoře žadatelů o projekty programu Horizont Evropa pokračuje i Technologické centrum Praha. Ludmila Tysjačna v této souvislosti zmínila například Národní informační den. Novinkou jsou tzv. Reading Days. Účastníkům umožní, aby se seznámili s projekty, které už financování získaly. „Cílem workshopů je prověřit vědeckou myšlenku žadatelů, její originalitu a potenciál posunout hranice poznání zamýšleným projektem,“ řekla Ludmila Tysjačna. Vědci a vědkyně můžou využít také přípravu na pohovor při postupu do druhého kola projektové žádosti.
A co dál?
Závěrem workshopu nastínily Šárka Dvořáková z Biofyzikálního ústavu AV ČR a Michaela Lutišanová z Ústavu informatiky AV ČR pokračování spolupráce manažerů z Akademie věd ČR po skončení období 2021+ i možnostech, jak se do JAKNAJAK zapojit. „S ukončováním projektů Operačního programu Jan Amos Komenský chceme využít zkušenosti, které projektoví a finanční manažeři získali, a uplatnit je i v dalších národních i mezinárodních programech,“ uzavírá Marcela Buchtová.
Další setkání JAKNAJAK se uskuteční 13. května 2027 v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.
Připravili: Šárka Dvořáková, Biofyzikální ústav AV ČR, a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Šárka Dvořáková, Biofyzikální ústav AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Na B-Festu Akademie věd zazněl sborový zpěv, rebetiko, rock i punk
- Prohlášení Akademie věd České republiky k roli České televize a Českého rozhlasu
- Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
- Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
- Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů
- Ombudsosoby Akademie věd ČR trénovaly, jak vést náročné rozhovory
- ERC projekt CLOSER přiblíží region Blízkého východu a severní Afriky
- Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
- Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
- Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.