
ERC projekt CLOSER přiblíží region Blízkého východu a severní Afriky
19. 10. 2026
Jak rozdělení společnosti formuje politické strany a systémy v zemích postosmanského prostoru? Nakolik odlišná jsou sociální a politická štěpení od těch, co známe z Evropy, a jak je ovlivnily dějiny? Podívat se hlouběji na region, který bývá evropskými elitami i veřejností ne zcela dobře pochopen, si klade za cíl mezinárodní interdisciplinární projekt CLOSER, podpořený ERC Synergy grantem od Evropské výzkumné rady. Odstartoval letos v červnu a potrvá do roku 2032. V pátek 16. října 2026 se v Akademii věd ČR konalo ustavující setkání hlavních řešitelů projektu, vedoucích představitelů zapojených institucí, výzkumníků a studentů.
Projekt je unikátní svým mezinárodním přesahem a spoluprací tří hlavních řešitelů: francouzského politologa Clémenta Steuera ze Sociologického ústavu AV ČR, který dlouhodobě působí v České republice a CLOSER koordinuje, hebraisty a historika Jana Zouplny z Orientálního ústavu AV ČR a politického geografa Gillese Van Hammeho z Université libre de Bruxelles.
„Předpokládáme tým celkem asi čtyřicítky badatelů. Výstupem budou top publikace a přínos oboru jak na empirické, tak teoretické rovině. Naším cílem je prohloubit znalosti o systému fungování politických stran v oblasti Blízkého východu a severní Afriky,“ vysvětluje Jan Zouplna.

Trojice hlavních řešitelů, zleva: Gilles Van Hamme, Jan Zouplna a Clément Steuer
Výzkumníci se zaměří na několik zemí regionu, který se označuje akronymem MENA z anglického Middle East and North Africa. Po několik století tvořily součást Osmanské říše, ale od konce 19. století a zejména po první světové válce prošly rozmanitým historickým vývojem. Ten se odráží v řadě současných společenských rozdílů. CLOSER vědomě cílí na srovnání zemí s odlišnými politickými systémy. Konkrétně jde o Tunisko, Egypt, Libanon, Izrael, Palestinu, Jordánsko, Turecko a Kuvajt.
Důležitou součástí studia bude pohled do minulosti včetně postkoloniálního dědictví regionu. Výrazně by se do práce měli zapojit místní výzkumníci. „Například v mém týmu tvoří zhruba polovinu osazenstva. V rámci celého projektu najdeme badatele z Evropy, regionu Blízkého východu a severní Afriky, ale také například ze Spojených států,“ doplňuje Jan Zouplna.
Pro Orientální i Sociologický ústav Akademie věd ČR jde o historicky první ERC grant. Je to velký úspěch, protože získat tento typ prestižní finanční podpory je nesmírně náročné. Evropská výzkumná rada při Evropské komisi připsala projektu téměř 10 milionů eur na následujících šest let práce.
Novinky a aktuální informace zájemci naleznou na webových stránkách projektu CLOSER a na profilu LinkedIn.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Ombudsosoby Akademie věd ČR trénovaly, jak vést náročné rozhovory
- Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
- Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
- Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
- Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
- Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
- Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
- Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
- Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia
- Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.















