PODCAST: S Helenou Reichlovou o efektivním ukládání dat a spintronice
13. 12. 2022
Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.
Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Velký rozhovor s Helenou Reichlovou jsme přinesli také v časopise A / Věda a výzkum 3/2022.
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Co o materiálech prozrazuje zvuk? Odpovídá fyzik Hanuš Seiner
- PODCAST: Lákají mě příběhy, které jdou proti srsti, říká Františka Schormová
- LIVE: Byl jsem dinosauří dítě, ale získaly si mě želvy, říká Milan Chroust
- PODCAST SPECIÁL: Středověk plný mýtů. Papežka Jana a dětská křížová výprava
- VIDEOPODCAST: O proměnách záchranky s historikem i záchranářem
- PODCAST LIVE: V labyrintu komunikace. Jak mozek reaguje na různost jazyků a emocí?
- PODCAST: Víc než stromy. Co je les očima botanika a ekologa Radima Hédla
- VIDEOPODCAST: Jak se v současné Číně žije lidem z menšinových etnik?
- PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.