Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd

S jakými výzvami se badatelé potýkají a jak jim Akademie věd ČR pomáhá? Také o tom diskutovali laureáti a laureátky Prémie Otto Wichterleho s předsedou Radomírem Pánkem a dalšími členy vedení instituce. Každoroční setkání oceněných vědkyň a vědců se uskutečnilo poprvé v novém formátu na Národní třídě v Praze 5. října 2026.

Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům. Pro laureáty se v předchozích letech pořádal takzvaný Wichterleho kemp v Nových Hradech. Letos se setkání poprvé odehrálo v jednom dni přímo v pražském sídle instituce. Akce, kterou pořádalo Středisko společných činnsotí AV ČR, svedla dohromady laureáty a laureátky z letošního i předchozích ročníků, kteří se zúčastnili osobně i online.

Jak na akci připomněl i předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, část z minulých nositelů a nositelek prémie zastává dnes v Akademii věd významné pozice. „Věřím, že i vás čeká zářná kariéra,“ vyzdvihl. Zdůraznil, že vedení Akademie věd ČR nyní sleduje cíle, s nimiž mohou pomoci i nositelé prémie.

Patří sem efektivnější podpora excelence a větší viditelnost instituce vůči politikům a veřejnosti: „Musíme ukázat, že je Akademie věd silná, jednotná a společensky prospěšná. Pro komunikaci s politiky jsme například založili unikátní platformu Science for policy,“ vyzdvihl Radomír Pánek a pokračoval, že je nutné na značku Akademie věd pamatovat i při vystupování v médiích.

Vědci a vědkyně se setkali se členy vedení instituce v sídle AV ČR.

Od umělé inteligence po odolnost
Členové a členky Akademické rady AV ČR seznámili účastníky také s aktuálními tématy, jimž se ve své agendě věnují. Debata začala u nástroje, který mění způsob bádání – umělé inteligence. Vývoj, význam i rizika AI ve vědě a výzkumu přiblížil právník Ján Matejka.

Ondřej Santolík promluvil o mezinárodní spolupráci v Akademii věd ČR. Jak uvedl, téměř 30 procent pracovníků instituce je cizinců, přičemž některá pracoviště mají i více než 40 procent zaměstnanců ze zahraničí. „Mezinárodnímu prostředí se v Akademii věd prostě nevyhnete,“ zhodnotil s úsměvem. Účastníkům představil také podporu mezinárodní spolupráce v instituci a nástroje, jako jsou Researchers at Risk Fellowship nebo program Mobility Plus, i zapojení do mezinárodních organizací.

Soňa Ehlerová vysvětlila zásadní význam jednotné komunikace Akademie věd ČR: „Když Akademii věd jako mateřskou instituci zdůrazníte, bude tím viditelnější a v důsledku silnější institucí – takže bude i větší oporou vědcům,“ upozornila a zároveň vyzdvihla i význam popularizace vědy.

Podporu vědeckého kariérního rozvoje přiblížil Petr Baldrian. Představil nástroje, jimiž chce instituce perspektivním badatelům pomáhat ještě účinněji, jako je Akademie budoucnosti a ERC inkubátor. Jako bývalý předseda Grantové agentury ČR a hodnotitel v panelech Evropské výzkumné rady zároveň vysvětlil, jak se projekty v obou soutěžích posuzují, a dal účastníkům tipy, jak připravit úspěšnou žádost.

Mária Zedníková setkání uzavřela tématem, které nabývá na naléhavosti: bezpečnost a odolnost ve vědě. Uvedla konkrétní případy vlivového působení, k nimž v Česku v posledních letech došlo, a provedla účastníky postupem, jak se chránit. „Cílem je, abychom rizika eliminovali, věděli, co se může stát, a přizpůsobili tomu své chování,“ řekla.

Nový formát setkávání, stejně jako předchozí Wichterleho kemp, pořádá Středisko společných činností AV ČR.

Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.

Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott a Nikola Dašková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
• Nový kobaltový ozařovač pomůže při kosmickém i radiobiologickém výzkumu
• Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
• Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
• Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
• Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
• Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
• Klíčem k tajemství obrazu může být i nepatrný detail, říká Julie Jančárková
• A / Magazín: O krvi, betonu kolem nás i bohatství, ukrytém v půdě
• Pozor! Pohov! Výstava o vojně ukazuje, jak se sloužilo vlasti