
Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
25. 09. 2026
Tři ze šesti ERC Starting grantů, jež letos zamířily do Česka, získali badatelé z Akademie věd ČR. Dva z nich pro svou přípravu využili podporu ERC inkubátoru, který instituce spustila letos v lednu. Kolik žadatelů se v něm aktuálně „rozehřívá“, aby se lépe připravili na klání o další granty Evropské výzkumné rady?
V letošní výzvě ERC Starting grant pro začínající vědkyně a vědce uspělo celkově jen 8,8 % z podaných žádostí. Akademie věd ČR si tak s úspěšností 15,8 % vedla téměř dvakrát lépe. Třemi novými řešiteli jsou Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hedwig Waters z Etnologického ústavu AV ČR.
Ondřej Mrózek a Hedwig Waters se na obhajobu před hodnoticím panelem připravovali už i s podporou nového interního programu ERC inkubátoru neboli ERC-in. Akademická rada AV ČR jej spustila začátkem roku s jasným cílem: zvýšit počet podaných žádostí a vyslat vědce a vědkyně do klání o nejlepší granty co nejlépe přichystané.
Koordinátor inkubátoru Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR doplňuje, že konkurence byla letos velká i podle tvrdých měřítek Evropské výzkumné rady. „O to více gratulujeme našim úspěšným vědcům. Jsme rádi, že ERC-in k tomu také částečně přispěl jejich mentoringem. Možnost připravit se na interview s podporou někoho, kdo jím prošel, a vyzkoušet si situaci v tréninkových pohovorech, je k nezaplacení,“ říká Luděk Brož. Dodává, že v těsné kompetici se taková připravenost může snadno stát faktorem, který rozhodne mezi úspěchem a neúspěchem: „Věřím, že v dalších letech bude skóre Akademie věd ještě lepší.“
Čísla nízká, úspěšnost vyšší
Jedním z prvních úkolů inkubátoru bylo zjistit, jak si Akademie věd ČR celkově stojí v soutěži o granty Evropské výzkumné rady. Od roku 2021 například získala devět ERC Starting grantů, přičemž nejvíc – celkem tři – putovalo do Ústavu organické chemie a biochemie. Rozložení mezi roky je ale nevyrovnané: ve dvou výzvách neuspěl nikdo, letošní tři granty jsou naopak druhým nejlepším výsledkem za celé trvání rámcového programu Horizont Evropa (od roku 2021).
„Efekt malých čísel je matoucí, a tak dělat z jednoho roku dalekosáhlé závěry není úplně namístě,“ pokračuje Luděk Brož. Vypovídající je podle něj spíš úspěšnost za delší časové období. U ERC Starting grantů je AV ČR s průměrem 14,3 % lehce nad evropskou úrovní – ta v rámcovém programu Horizont Evropa činí 12,2 %.
Celková úspěšnost Akademie věd ČR v získávání ERC Starting grantů je 14,3 % (2021–2026), tedy lehce nad evropskou úrovní 12,2 %. Zdroj: ERC inkubátor. (Tabulku lze zvětšit po rozkliknutí).
Přípravy na granty běží dál, scházejí se desítky žádostí
Inkubátor dosud přijal 86 žádostí o podporu a naprostou většinu z nich schválil. Na říjnovou výzvu ERC Starting grant i lednovou ERC Consolidator grant se nyní pod jeho křídly připravuje téměř šedesát žadatelů. Do výzvy ERC Advanced grant přihlásili svůj projekt s podporou inkubátoru tři vědci.
Jeden z hlavních cílů, s nimiž Akademie věd ČR inkubátor zakládala – tedy růst počtu žadatelů o granty – se zatím daří naplňovat. Jak ale Luděk Brož zdůrazňuje, předběžné vyhodnocení aktivit ERC-in má smysl nejdříve po roce jeho fungování: „Teď nám jde hlavně o to, abychom dál tvrdě pracovali a úspěšnost nových žádostí neklesla pod tu minulou – anebo ji ideálně převýšila.“
Pomoct k tomu má i pilotní ERC Week, který Akademie věd ČR chystá na přelomu ledna a února příštího roku. Během něho se uskuteční několik akcí. Jedna z nich osloví zájemce o přípravu ERC grantu, jiná svede dohromady žadatele, kteří se už v inkubátoru připravují, i jejich mentory. Další využijí specialisté grantových oddělení z pracovišť Akademie věd ČR.
„Doufejme, že i v dalších letech budeme mít dostatek nadějných vědkyň a vědců s ambicí získat některý z ERC grantů,“ uzavírá Luděk Brož. Rada, kterou dal badatelům při spuštění inkubátoru, proto platí dál: „Když chcete mít šanci, že vyhrajete, musíte se zúčastnit – takže podejte žádost.“
Doporučené termíny pro odevzdání přihlášek do ERC-in a další užitečné informace najdete na Interním portálu AV ČR.
|
ERC inkubátor Akademie věd ERC inkubátor nabízí pomoc s přípravou projektových žádostí, s nimiž se vědkyně a vědci ucházejí o některý z grantů Evropské výzkumné rady, a usiluje o zvýšení jejich úspěšnosti. Zároveň šíří povědomí o příležitostech, které ERC granty nabízejí, motivuje badatele k přípravě vlastních projektů a posiluje schopnost pracovišť získávat a udržet si špičkové vědce i ERC projekty úspěšně řešit. Více se o ERC-in dočtete v rozhovoru s Luďkem Brožem, který jsme zveřejnili v A / Z Akademie. |
Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.
Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
- Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
- Klíčem k tajemství obrazu může být i nepatrný detail, říká Julie Jančárková
- A / Magazín: O krvi, betonu kolem nás i bohatství, ukrytém v půdě
- Pozor! Pohov! Výstava o vojně ukazuje, jak se sloužilo vlasti
- Brněnský festival přesvědčil návštěvníky, že věda umí být okouzlující
- Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou
- Odstartoval Festival vědy a techniky v Brně. AV ČR se představí na 14 stáncích
- Tři mladé badatelské talenty z Akademie věd získaly prestižní ERC granty
- Akademie budoucnosti se naplno rozjíždí, programy podpoří první vědce a vědkyně
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
