
A / Magazín: O krvi, betonu kolem nás i bohatství, ukrytém v půdě
10. 09. 2026
V kostní dřeni zabydlené kmenové buňky dávají jako pomyslné matky život miliardám potomků. Jedněmi z nich jsou červené krvinky přenášející kyslík. Co se s lidským tělem děje, když jich je příliš mnoho? Tekutina, která nám koluje v žilách, fascinuje nejen lidi, velkým lákadlem je i pro některá zvířata. Slouží jim totiž jako potrava. Čím krvesaví živočichové zasáhli do dějin medicíny? Nové vydání A / Magazínu je plné informací o životadárné krvi.

3/2026 (verze k listování)
3/2026 (verze ke stažení)
Hlavní téma se dělí do několika článků:
Krev: řečiště života (str. 18–27) Přenáší kyslík, brání tělo před infekcemi a díky kmenovým buňkám v kostní dřeni se neustále obnovuje. Co když se ale tohle dokonale seřízené ústrojí naruší?
Horký pramen pod kůží (str. 28–29) Krve je několik druhů a ne vždy teče červená. Co o této klíčové tekutině možná nevíte?
Zvířata, co (nám) pijí krev (str. 30–37) Bývají otravní, někdy odporní a baží po krvi, která je plná bílkovin, energie a živin. Krvesaví tvorové nás děsí a fascinují zároveň. Čím zasáhli do dějin medicíny? A jak ke své démonické pověsti přišli vlci?
Výběr dalších článků:
Barokní instagram (str. 38–43) Erby místo profilovek, podpisy coby hashtagy a kresby suplující selfíčka. Památníky alba amicorum fungovaly jako sociální sítě raného novověku. Stačí nahlédnout.
Rozhovor: Půda nad zlato (str. 44–51) Veronika Jílková z Biologického centra AV ČR vyráží pro hrstky zeminy do Arktidy i spálených lesů. Právě půda by totiž podle ní mohla lidstvu pomoct v boji s globálním oteplováním. Proč je hmota, po které chodíme, tak důležitá? A kvůli čemu se bioložka musela naučit střílet z kulovnice?
Bolzano. Znovunalezený poklad (str. 52–57) Čech, Němec, Rakušan nebo Ital? Kazatel, filozof či matematik? Tím vším byl Pražan Bernard Bolzano. Nově budou všechna jeho díla online.
Hvězdný Ondřejov (str. 58–63) V malebném Ladově kraji, pár desítek kilometrů jihovýchodně od české metropole sídlí Astronomický ústav AV ČR. Jak vznikla místní observatoř, která napomáhá při studiu hvězd i dalších vesmírných objektů, a jaké přístrojové skvosty tu vědci využívají?
V hlavní roli trhlina (str. 64–69) Beton bez prasklin není betonem – jsou jeho přirozenou součástí. Problém nastává, když se zvětšují a propouštějí vlhkost a soli k ocelové výztuži. Pak hrozí velké katastrofy.
A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Chcete každé jeho vydání dostat přímo do schránky? Napište si o předplatné zdarma na adresu predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Pozor! Pohov! Výstava o vojně ukazuje, jak se sloužilo vlasti
- Brněnský festival přesvědčil návštěvníky, že věda umí být okouzlující
- Odstartoval Festival vědy a techniky v Brně. AV ČR se představí na 14 stáncích
- Akademie na Colours of Ostrava ukázala, že věda patří do veřejného prostoru
- Následujte zvědavost! Akademie přivezla vědu na Colous of Ostrava
- A / Magazín: O jedech, blescích na Jupiteru i broukovi, co mění dějiny
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Přijďte na Veletrh vědy, uvidíte tornádo, molekulu, špitál i družici
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- A / Easy: O fenoménu K-pop, nenávisti na sítích a dvojčatech
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.