Zahlavi

Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd

06. 10. 2026

S jakými výzvami se badatelé potýkají a jak jim Akademie věd ČR pomáhá? Také o tom diskutovali laureáti a laureátky Prémie Otto Wichterleho s předsedou Radomírem Pánkem a dalšími členy vedení instituce. Každoroční setkání oceněných vědkyň a vědců se uskutečnilo poprvé v novém formátu na Národní třídě v Praze 5. října 2026.

Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům. Pro laureáty se v předchozích letech pořádal takzvaný Wichterleho kemp v Nových Hradech. Letos se setkání poprvé odehrálo v jednom dni přímo v pražském sídle instituce. Akce, kterou pořádalo Středisko společných činnsotí AV ČR, svedla dohromady laureáty a laureátky z letošního i předchozích ročníků, kteří se zúčastnili osobně i online.

Jak na akci připomněl i předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, část z minulých nositelů a nositelek prémie zastává dnes v Akademii věd významné pozice. „Věřím, že i vás čeká zářná kariéra,“ vyzdvihl. Zdůraznil, že vedení Akademie věd ČR nyní sleduje cíle, s nimiž mohou pomoci i nositelé prémie.

Patří sem efektivnější podpora excelence a větší viditelnost instituce vůči politikům a veřejnosti: „Musíme ukázat, že je Akademie věd silná, jednotná a společensky prospěšná. Pro komunikaci s politiky jsme například založili unikátní platformu Science for policy,“ vyzdvihl Radomír Pánek a pokračoval, že je nutné na značku Akademie věd pamatovat i při vystupování v médiích.


Vědci a vědkyně se setkali s vedením instituce v sídle AV ČR.

Od umělé inteligence po odolnost
Členové a členky Akademické rady AV ČR seznámili účastníky také s aktuálními tématy, jimž se ve své agendě věnují. Debata začala u nástroje, který mění způsob bádání – umělé inteligence. Vývoj, význam i rizika AI ve vědě a výzkumu přiblížil právník Ján Matejka.

Ondřej Santolík promluvil o mezinárodní spolupráci v Akademii věd ČR. Jak uvedl, téměř 30 procent pracovníků instituce je cizinců, přičemž některá pracoviště mají i více než 40 procent zaměstnanců ze zahraničí. „Mezinárodnímu prostředí se v Akademii věd prostě nevyhnete,“ zhodnotil s úsměvem. Účastníkům představil také podporu mezinárodní spolupráce v instituci a nástroje, jako jsou Researchers at Risk Fellowship nebo program Mobility Plus, i zapojení do mezinárodních organizací.

Soňa Ehlerová vysvětlila zásadní význam jednotné komunikace Akademie věd ČR: „Když Akademii věd jako mateřskou instituci zdůrazníte, bude tím viditelnější a v důsledku silnější institucí – takže bude i větší oporou vědcům,“ upozornila a zároveň vyzdvihla i význam popularizace vědy.

Podporu vědeckého kariérního rozvoje přiblížil Petr Baldrian. Představil nástroje, jimiž chce instituce perspektivním badatelům pomáhat ještě účinněji, jako je Akademie budoucnosti a ERC inkubátor. Jako bývalý předseda Grantové agentury ČR a hodnotitel v panelech Evropské výzkumné rady zároveň vysvětlil, jak se projekty v obou soutěžích posuzují, a dal účastníkům tipy, jak připravit úspěšnou žádost.

Mária Zedníková setkání uzavřela tématem, které nabývá na naléhavosti: bezpečnost a odolnost ve vědě. Uvedla konkrétní případy vlivového působení, k nimž v Česku v posledních letech došlo, a provedla účastníky postupem, jak se chránit. „Cílem je, abychom rizika eliminovali, věděli, co se může stát, a přizpůsobili tomu své chování,“ řekla.

Nový formát setkávání, stejně jako předchozí Wichterleho kemp, pořádá Středisko společných činností AV ČR.

Přečtěte si také:

Vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
Akademie budoucnosti se naplno rozjíždí, programy podpoří první vědce a vědkyně


Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.


Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott a Nikola Dašková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

2026_10_05_Wichterle(JL)-3661

2026_10_05_Wichterle(JL)-3661

2026_10_05_Wichterle(JL)-3668

2026_10_05_Wichterle(JL)-3668

2026_10_05_Wichterle(JL)-3690

2026_10_05_Wichterle(JL)-3690

2026_10_05_Wichterle(JL)-3696

2026_10_05_Wichterle(JL)-3696

2026_10_05_Wichterle(JL)-3705

2026_10_05_Wichterle(JL)-3705

2026_10_05_Wichterle(JL)-3718

2026_10_05_Wichterle(JL)-3718

DSC_1017

DSC_1017

DSC_1032

DSC_1032

Návrh bez názvu (19)

Návrh bez názvu (19)

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce