
V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
29. 10. 2026
Co se skrývá v našem oblečení, proč může umělá inteligence zápasit s tykáním a vykáním nebo jak vědci sledují vodu v krajině? Už v pondělí 2. listopadu začíná šestý ročník Týdne Akademie věd ČR. Festival letos poprvé slavnostně odstartuje přímo ve vědeckém areálu na pražském Spořilově. Do neděle 8. listopadu nabídne více než 300 akcí po celém Česku. Vstup je zdarma.
Týden otevřených dveřích ve vědeckých pracovištích začíná v pondělí přímo ve vědeckém kampusu. Slavnostní zahájení se z hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní přesune do společného areálu tří pracovišť na pražském Spořilově. Od 16 hodin bude areál otevřený také široké veřejnosti a Geofyzikální ústav AV ČR, Astronomický ústav AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR společně představí prostřednictvím exponátů, debat i přednášek to nejlepší ze svého výzkumu.
Od 16:30 naváže panelová diskuse Jedna planeta, tři pohledy: jak porozumět klimatu. Ředitelé Geofyzikálního a Astronomického ústavu AV ČR Aleš Špičák a Michal Bursa společně s klimatologem Radanem Huthem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nabídnou tři různé pohledy na proměny klimatu, jeho přirozenou variabilitu i vliv člověka.
S vědou v srdci
Právě lidé, kteří vědu každý den dělají, stojí také za letošním heslem festivalu „s vědou v srdci“. Nejen na Spořilově, ale na pracovištích Akademie věd po celém Česku budou mít návštěvníci během celého týdne příležitost nahlédnout vědcům a vědkyním pod ruce a poznat jejich práci přímo v prostředí, kde vzniká.
„Za každým výzkumem jsou konkrétní lidé, jejich nápady, otázky a nadšení pro to, co dělají. Během Týdne Akademie věd se s nimi mohou návštěvníci potkat přímo na našich pracovištích a poznat vědu jejich očima. Věřím, že právě osobní setkání dokáže, proč může mít člověk vědu skutečně v srdci,“ rozvíjí myšlenku letošního hlesla Soňa Ehlerová, členka Akademické rady a předsedkyně Rady pro akademická média a popularizaci AV ČR.
Poznejte vědu tam, kde vzniká
Program Týdne Akademie věd ČR zavede návštěvníky také do laboratoří a dalších prostor vědeckých pracovišť. Třeba v Geologickém ústavu AV ČR se během exkurze Geologové na všech kontinentech dozvědí, kde všude vědci sbírají vzorky a co se s nimi děje po návratu do laboratoří.
Aktuální společenské téma otevře Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Debata Epidemie HIV: Jak blízko jsme jejímu konci? představí, jak se situace proměnila za poslední desetiletí, jaké možnosti nabízí současná léčba a prevence a co stále brání tomu, aby se podařilo dostat epidemii pod kontrolu.
Do minulosti se naopak vydají návštěvníci Filosofického ústavu AV ČR. Při přednášce Šachy: Oblíbená hra jako svědectví doby zjistí, jak se během středověku proměňovala pravidla jedné z nejznámějších her a co mohou šachové figurky a jejich pohyb prozradit o tehdejší společnosti nebo představách o morálce urozených vládců a mocných žen.
Za hranice hlavního města zavede festival zájemce například do Průhonic. Botanik Jan Ponert z Botanického ústavu AV ČR se orchidejím věnuje nejen jako vědec, ale jejich rozmanitost zachycuje také na fotografiích. Výstava Fascinated by Orchids v Galerii Natura představí jejich tvary, barvy i překvapivé životní strategie a bude přístupná po celý festival. Pestrý program nabízí například také pracoviště v Brně, Olomouci či Ostravě a v dalších městech.
Zahájení se stěhuje, věda na Národní zůstává
Pestrý program nabídne během celého týdne také hlavní budova Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze. Klasické přednášky doplní science talky, debaty, panelové diskuse, kulatý stůl nebo živé natáčení podcastu. „Jiné formáty přinášejí totiž větší prostor pro interakci a ukazují vědu zase z trochu jiné stránky,“ vysvětluje Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, které festival koordinuje.
Ve středu 4. listopadu se zaměří debata Křehcí, nebo odolní na duševní zdraví, psychickou odolnost a stereotypy spojené s mladou generací pohledem psychologie, sociologie a filozofie. V pátek 6. listopadu Science talk – Akademie věd ve vesmíru představí vesmírné projekty a technologie, na kterých se podílejí vědci a vědkyně z AV ČR. Sobotní program pro rodiny s dětmi nabídne například fyzikální science show Trhni si!, která prostřednictvím experimentů ukáže, co všechno různé materiály vydrží. Odpolední debata Zeptej se vědce: Od kvant po miminka propojí pět vědních oborů a dá návštěvníkům příležitost zeptat se odborníků na vše, co je zajímá.
Více než 300 akcí po celém Česku
Týden Akademie věd ČR nabídne více než 300 akcí po celé České republice. Kompletní program je zveřejněný na webu tydenavcr.cz. Vstup na všechny akce Týdne Akademie věd ČR je zdarma, na část programu je kvůli omezené kapacitě nutná předchozí rezervace.
Generálním partnerem Týdne Akademie věd ČR 2026 je společnost Systém AquaStop Cream®.
Kontakt:
Tereza Hyská
Středisko společných činností AV ČR
hyska@ssc.cas.cz

Přečtěte si také
- Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
- Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
- Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
- Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
- Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
- Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.