
Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty
09. 11. 2026
Tři vynikající vědci, špičky svých oborů v mezinárodním srovnání, a šest expertů a expertek, kteří dosud neměli možnost založit svou vlastní výzkumnou skupinu, dostanou dnes prestižní ocenění Praemium Academiae 2026 a prémii Lumina quaeruntur. Desítky milionů korun pro každého podpoří mimo jiné rozvoj metody cold spray pro úpravy kovových materiálů bez zahřívání, výzkum nerovností v bydlení napříč Evropou, detailní studium mikroplastů v rostlinách, analýzy archeologických nálezů pomocí metod jaderné fyziky nebo bližší porozumění tomu, jak replikace DNA souvisí s růstem, obnovou tkání a stabilitou genomu.
Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezmou fyzik Jan Čížek, sociolog Martin Lux a evoluční ekolog Martin Reichard. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou čerpat v následujících šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.
„Všichni tři patří ke světové špičce ve svých oborech. Akademická prémie jim umožní rozvinout potenciál jejich výzkumu s větší svobodou a přinášet výsledky, které posouvají českou i světovou vědu,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny a podpora dosahuje až čtyř milionů korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde bude laureát či laureátka působit.
Prémii letos obdrží Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Václav Hrnčíř z pražského Archeologického ústavu AV ČR, Kieran O´Mahony z Etnologického ústavu AV ČR, Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR.
Akademická prémie byla od roku 2007 udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde. Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 48 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.
Stručná představení nově oceněných v tiskové zprávě.
-
sociolog Martin Lux: https://youtu.be/a30RPIaJSWM
-
fyzik Jan Čížek: https://youtu.be/0WZrlA-lZ-4
-
zoolog Martin Reichard: https://youtu.be/z3G76dbLgto
Přečtěte si také
- Archeologové se po 53 letech vrátili do jeskyně
- Perpetuum mobile za 17 miliard dotací na POZE
- Další kolo stáží v Akademii věd pro nadané středoškoláky
- Mladí archeologové se utkají podruhé
- OpenLab České Budějovice: nová vzdělávací laboratoř přivádí děti k vědě.
- Chlumský rybník na Šumavě se promění v útočiště původních druhů ryb
- V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
- Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
- Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.