
Archeologové se po 53 letech vrátili do jeskyně
10. 11. 2026
Zakarpatí patří ke klíčovým oblastem pro poznání nejstaršího osídlení Evropy. Právě zde byly v lokalitě Korolevo objeveny kamenné nástroje staré přibližně 1,4 milionu let, které reprezentují nejstarší spolehlivě datovaný doklad přítomnosti člověka v Evropě. Na tento výzkum navazuje první ukrajinsko-česká archeologická expedice do jeskyně Moločnyj Kamiň, kam se vědci v říjnu 2026 vrátili po 53 letech. Expedice Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny měla zatím průzkumný charakter – ověřila stav lokality, odebrala vzorky a připravila podmínky pro budoucí sezony.
Jeskyni Moločnyj Kamiň poprvé zkoumala v roce 1972 Zakarpatská paleolitická expedice Archeologického ústavu tehdejší Akademie věd Ukrajinské SSR. Výzkum doložil opakované krátkodobé pobyty mladopaleolitických lovců a odkryl velké množství zvířecích kostí, především pozůstatků jeskynních medvědů. Současná expedice na tento výzkum navázala a prověřila možnosti jeho pokračování s využitím nejmodernějších vědeckých metod.
Během šestidenní expedice archeologové provedli sondážní výkop, dohledali původní sondu z roku 1972 a znovu odkryli profil uloženin u vstupu do jeskyně. Právě jednotlivé vrstvy sedimentů mohou uchovávat informace o stáří nálezů i o prostředí, v němž se zde lidé a zvířata pohybovali. Cílem dalšího výzkumu proto bude zpřesnit stratigrafii, tedy pořadí a vzájemné vztahy jednotlivých vrstev, a chronologii místa.
„Po více než půl století jsme se vrátili k profilu, který už jednou vydal stopy mladopaleolitických lovců. Dnešní datovací metody a analýza sedimentární DNA nám o této jeskyni mohou říct mnohem víc, než bylo v sedmdesátých letech možné,“ říká Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR, Brno (ARÚB AV ČR).
Co prozradí kosti a sedimenty?
Kromě jednoho kamenného artefaktu tvořily dosavadní nálezy především kosti několika druhů medvědů. Tým odebral sedm vzorků uhlíků pro radiouhlíkové datování. Vybrané kosti budou zkoumat radiouhlíkovou a uran-thoriovou metodou. Pilotně bylo odebráno také deset vzorků pro analýzu sedimentární DNA, která může zachytit genetické stopy zvířat i lidí, kteří v jeskyni pobývali, i když se jejich kosterní pozůstatky nedochovaly. Dva další vzorky sedimentu poslouží ke geochemické analýze.
Jeskyně se nachází ve vápencovém skalním masivu Moločnyj Kamiň v nadmořské výšce přibližně 740 metrů. Z obce Malá Uholka, kde byli účastníci ubytováni, museli k lokalitě vystoupat zhruba 450 výškových metrů. Vedle samotného terénního průzkumu proto tým ověřoval také možnosti dopravy, ubytování a stravování, které budou důležité pro plánování dalších výzkumných sezon.
„Význam těchto prací spočívá v tom, že Moločnyj Kamiň je v současnosti jedinou jeskynní lokalitou na Zakarpatí a jednou ze tří známých lokalit v ukrajinských Karpatech, kde je doložen pobyt pravěkého člověka. Interdisciplinární výzkum, který ukrajinsko-český tým zahájil v roce 2026, otevře další kapitolu dávné historie tohoto regionu,“ poznamenala Larissa Kulakovska z Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny v Kyjevě.
Navázání na objev nejstaršího osídlení Evropy
Tým vedený Romanem Garbou z Akademie věd ČR již v roce 2024 publikoval v prestižním časopise Nature studii, která pomocí datování kosmogenními nuklidy (berylium-10 a hliník-26) prokázala, že nejstarší kamenné nástroje z lokality Korolevo na Zakarpatí jsou staré přibližně 1,4 milionu let. Jde o nejstarší spolehlivě datovanou přítomnost člověka v Evropě, která podporuje hypotézu, že první lidé osídlili Evropu z východu. „Zakarpatí je pro poznání osídlení Evropy v období paleolitu klíčovým regionem. Navázaná spolupráce nám umožňuje v tomto výzkumu systematicky pokračovat a spojit dlouholeté zkušenosti ukrajinských kolegů s moderními laboratorními metodami,“ doplňuje Vitalii Usyk z ARÚB AV ČR.
Expedice se uskutečnila na základě memoranda o porozumění (MoU) podepsaného mezi Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, a Archeologickým ústavem Národní akademie věd Ukrajiny v Kyjevě. Šestičlenný tým tvořili tři archeologové z kyjevského ústavu – vedoucí expedice Larissa Kulakovska, Oksana Votiakova a Andrij Veselsky, dále paleontolog a speleolog Bogdan Ridush z Černivecké národní univerzity Jurije Fedkovyče a dva zástupci české strany: ukrajinský archeolog Vitalii Usyk z Archeologického ústavu NAN Ukrajiny, který v současnosti působí v ARÚB AV ČR, a spoluvedoucí expedice Roman Garba (Archeologické ústavy AV ČR v Brně a v Praze a Ústav jaderné fyziky AV ČR).
Expedice je součástí širšího výzkumu Petra Škrdly z ARÚB AV ČR, který je podpořen Akademickou prémií AV ČR.
Odkaz na studii: Garba, R., Usyk, V., Ylä-Mella, L. et al. (2024): East-to-west human dispersal into Europe 1.4 million years ago. Nature 627. https://doi.org/10.1038/s41586-024-07151-3
Kontakt:
Ing. et Mgr. Roman Garba, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Brno
garba@arub.cz
Vitalii Usyk
Archeologický ústav AV ČR, Brno
vitaly.i.usik@gmail.com
Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno, Oddělení vnějších vztahů
ruzickova@arub.cz

Vnitřní dóm jeskyně.
Foto: R. Garba, ARÚB AV ČR
Přečtěte si také
- Perpetuum mobile za 17 miliard dotací na POZE
- Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty
- Další kolo stáží v Akademii věd pro nadané středoškoláky
- Mladí archeologové se utkají podruhé
- OpenLab České Budějovice: nová vzdělávací laboratoř přivádí děti k vědě.
- Chlumský rybník na Šumavě se promění v útočiště původních druhů ryb
- V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
- Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
- Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.