
Chlumský rybník na Šumavě se promění v útočiště původních druhů ryb
02. 11. 2026
Výsledky tříletého mapování ryb Šumavy ukázaly cestu, jak podpořit původní druhy v době klimatických změn. Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR.
Chlumský rybník se 9. listopadu zcela vypustí. Současné ryby, které neodpovídají přírodním podmínkám Šumavy, se odstraní, a naopak se zde vytvoří prostor pro původní druhy – především pstruha obecného a chráněnou mihuli potoční. Změna je jedním z výsledků projektu Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy, při němž odborníci z Biologického centra AV ČR v posledních letech podrobně mapovali výskyt a stav rybích populací na Šumavě. Mapování ukázalo nejen to, kde se původní druhy ryb stále vyskytují, ale i v jakém jsou stavu a jak je možné jejich populace podpořit.
Silná populace mihule potoční se na Šumavě vyskytuje v Polecké nádrži nebo v Rybníčku u Českých Žlebů. Původní populace pstruha jsou v ledovcovém jezeře Laka nebo bavorské nádrži Frauenau. „Chlumský rybník má potenciál stát se velmi zajímavým místem, protože vytvoří prostředí pro oba druhy zároveň. Navíc lze předpokládat, že místo prospěje i obojživelníkům a dalším bezobratlým živočichům. Díky změně rybí obsádky se také zvýší kvalita vody,“ říká výzkumník Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR.
Rybník v chladných šumavských podmínkách
Chlumský rybník leží v nadmořské výšce 750 metrů. V současnosti v něm žijí štika obecná, okoun obecný, kapr obecný, perlín ostrobřichý a také nepůvodní invazní karas stříbřitý. V chladné a málo úživné vodě zde ryby rostou pomalu. V potoce nad rybníkem přitom stále přežívají původní populace chráněné mihule potoční a pstruhů obecných. Jejich životní podmínky ale v posledních suchých letech výrazně komplikují nízké průtoky a rostoucí teploty. Pokud navíc splují do rybníka, stávají se kořistí štik a okounů anebo se současnou rybí obsádkou bojují o prostor a potravu. Vysoký podíl kaprovitých ryb v rybníce navíc potlačuje zooplankton, při jehož nedostatku dochází k rozvoji řas a sinic, což výrazně zhoršuje kvalitu vody.
Proměna rybníka bude vyžadovat spolupráci několika organizací. Vlastník rybníka, město Volary, zajistí technickou stránku vypuštění – vytvoření obtoku loviště pomocí systému trubek a odčerpání zbývající vody. Rybník totiž vzhledem ke své konstrukci není možné zcela vypustit. Český rybářský svaz se zapojí do odlovení ryb a následný přesun do vhodných sportovních revírů v níže položených oblastech. Správa Národního parku Šumava bude dohlížet na manipulaci s rybami a současně kontrolovat případné dopady výlovu na zvláště chráněné organismy a jejich biotopy. Biologické centrum AV ČR bude celou akci koordinovat a zajišťovat odborný dohled.
Výlovem však dění na Chlumském rybníce nekončí. Po jeho opětovném přirozeném napuštění místo samovolně obsadí pstruzi a mihule a na jaře lze čekat, že rybník už bude plný obojživelníků. Společné úsilí několika organizací tak promění rybník v útočiště původních druhů v jejich přirozených podmínkách a přispěje k zachování šumavské biodiverzity.
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Blabolil, Ph.D., vědecký pracovník, Biologické centrum AV ČR & Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, e-mail: petr.blabolil@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, tel. 387 775 064, 778 468 552, e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Dana Andraschko, asistentka starostky města Volary, tel. 388302214, e-mail: sekretariat@mestovolary.cz
Pavel Dušek, předseda místní organizace Českého rybářského svazu Volary, e-mail: officedusek@gmail.com
Jan Dvořák, tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava, e-mail: jan.dvorak@npsumava.cz
Přečtěte si také
- OpenLab České Budějovice: nová vzdělávací laboratoř přivádí děti k vědě.
- V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
- Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
- Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
- Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
- Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


