Zahlavi

Větší výnosy, méně hnojiv: čeští vědci vyvinuli novou látku pro zemědělce

24. 11. 2022

Z laboratoře až do obchodu a na pole. Vědci z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci, připravili nový, vysoce účinný stimulátor růstu rostlin nazvaný MTU. V licenci s britským partnerem se přípravek obsahující patentovanou českou látku již prodává zemědělcům ve Velké Británii. V příštím roce bude dostupný i v dalších zemích Evropy včetně České republiky.

Biostimulant MTU, což je zkratka jeho chemického názvu, výrazně zvyšuje odolnost i výnosy zemědělských plodin a zároveň nezatěžuje životní prostředí. Výhradním vlastníkem patentů na něj je Ústav experimentální botaniky AV ČR, který letos v únoru podepsal licenční smlouvu s britskou společností Intracrop.

MTU primárně zabraňuje rozpadu chlorofylu, a tím zvyšuje jeho obsah v listech. Ošetřené plodiny pak mohou lépe vstřebávat oxid uhličitý v průběhu fotosyntézy, a vytvořit tak více energeticky bohatých látek (cukrů), které se využívají k rychlejšímu růstu kořene i stonků. Rostliny jsou pak schopné lépe čerpat vodu a živiny v ní rozpuštěné,“ říká Jaroslav Nisler z týmu, jenž sloučeninu před deseti lety vytvořil.

Díky těmto vlastnostem MTU u rostlin zmírňuje dopady sucha, horka i dalších nepříznivých podmínek. „A to je zvlášť užitečné v současnosti, kdy se pěstitelé kvůli globální změně klimatu častěji potýkají s následky extrémních projevů počasí,“ dodává vědec.

V běžných podmínkách větší výnosy

Přípravek ale stimuluje rostliny i v běžných polních podmínkách a významně zvyšuje jejich výnos. „Například v polních experimentech s pšenicí v ČR v letech 2015–2017 MTU zvýšil průměrný výnos zrna o 7 %,“ uvádí Jaroslav Nisler. Přípravku je přitom potřeba použít jen velmi malé množství: na jeden hektar stačí půl gramu MTU ve 200litrovém postřiku roztoku s vodou.

Britský držitel licence Intracrop nyní látku MTU prodává v přípravku Status, v němž firma pro zesílení účinku zkombinovala MTU s přírodním biostimulantem, kyselinou pidolovou.

„Status doporučujeme aplikovat na jaře, z naší zkušenosti zvyšuje výnos pšenice, kukuřice, řepky olejky a slunečnice o 5 až 15 %. Zpětná vazba od pěstitelů ve Spojeném království, kteří jej využili právě v letošním suchém jaru, byla výjimečně pozitivní,“ říká Mark Palmer, ředitel firmy Intracrop. „Jsme opravdu nadšení, vnímáme tento biostimulant s takto účinnou jedinou látkou jako svatý grál budoucnosti,“ dodává Palmer.

Látka se nyní vyrábí v Německu, prodává ve Velké Británii a od roku 2023 bude na trhu i v České republice, Polsku a Maďarsku. V plánu je rozšíření budoucího prodeje do všech zemí EU, Ukrajiny, Turecka, Kanady a USA.

Méně dusíkatých hnojiv, méně splachů z pole

Nový přípravek by mohl pomoci také při ochraně životního prostředí. Rostliny ošetřené MTU mají totiž zvýšenou schopnost využít dusíkatá hnojiva, což je další z důvodů, proč rychleji rostou a více plodí. Jinými slovy, vstřebávají do svých orgánů více živin z hnojiv, a omezují tak jejich únik z pole do okolního ekosystému.

„Podle našich výzkumů zvyšuje nová látka příjem dusíkatých hnojiv až o čtvrtinu, což znamená, že jich lze aplikovat na pole méně. Například v polním pokusu s kukuřicí bylo použito o 15 % dusíku méně, a to bez ztráty výnosu. To je zásadní jak pro naplňování cílů Green Deal, tak vzhledem k současnému raketovému růstu cen hnojiv,“ zdůrazňuje Jan Martinec, ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Potravinová soběstačnost i bezpečnost

Za potenciální ekologický přínos v oblasti redukce používání hnojiv získal nový biostimulátor MTU v únoru 2022 ocenění v americké soutěži Next Gen Fertilizer Innovations Challenge, která se zaměřuje na inovace v oboru hnojení. Hlavními pořadateli soutěže jsou dvě vládní instituce USA: agentura pro ochranu životního prostředí EPA a Ministerstvo zemědělství (USDA).

„Látka vyvinutá českými vědci má prokazatelný pozitivní účinek na růst rostlin, nezatěžuje životní prostředí, a navíc je její výroba levná – česká věda tak přispívá dalším konkrétním příkladem k potravinové soběstačnosti a bezpečnosti Evropy,“ zdůrazňuje předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Co znamená zkratka MTU:
plný chemický název zní: 1-(2-methoxyethyl)-3-(1,2,3-thiadiazol-5yl) urea

 

Patent:
https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/054106074/publication/WO2016037595A1?q=pn%3DWO2016037595A1

 

Odborná publikace:
Nisler J., Zatloukal M., Sobotka R., Pilný J., Zdvihalová B., Novák O., Strnad M., Spíchal L. (2018) New urea derivatives are effective anti-senescence compounds acting most likely via a cytokinin-independent mechanism. Front Plant Sci 9, 1225.
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpls.2018.01225/full

 

Kontakt:

Mgr. Jaroslav Nisler, Ph.D. et Ph.D.
Ústav experimentální botaniky AV ČR
jaroslav.nisler@gmail.com

 

TZ ke stažení 

 

 

Graf výnosů kukuřice z polního experimentu v Maďarsku 2022

Graf výnosů kukuřice z polního experimentu v Maďarsku 2022

ZDROJ: Intracrop
Graf výnosů ozimé pšenice z polního pokusu v Polsku 2021

Graf výnosů ozimé pšenice z polního pokusu v Polsku 2021

ZDROJ: Poznaňská univerzita pro Intracrop
Látka MTU posiluje kořenový systém rostlin: vlevo pšenice bez ošetření, uprostřed po aplikaci cytokininu TDZ, vpravo po ošetření biostimulantem MTU

Látka MTU posiluje kořenový systém rostlin: vlevo pšenice bez ošetření, uprostřed po aplikaci cytokininu TDZ, vpravo po ošetření biostimulantem MTU

FOTO: Ústav experimentální botaniky AV ČR
MTU zvyšuje schopnost rostliny vstřebat dusík z půdy

MTU zvyšuje schopnost rostliny vstřebat dusík z půdy

GRAF: Intracrop
Pšenice vystavená suchu: vlevo neošetřená, vpravo po aplikaci MTU

Pšenice vystavená suchu: vlevo neošetřená, vpravo po aplikaci MTU

FOTO: Ústav experimentální botaniky AV ČR

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce