
Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
29. 10. 2026
V pravěku nerozhodovala o osídlení pouští jen dostupnost vody, ale i přítomnost kamene vhodného k výrobě nástrojů. Vědci a vědkyně z Česka, Rakouska, Portugalska, Velké Británie, USA a Ománu sestavili obecný a volně dostupný model, který dokáže předpovědět, ve kterých pouštních oblastech světa mohli lidé závislí na kamenných nástrojích trvale žít. Badatelský tým model ověřil mimo jiné na datech z české archeologické expedice v Ománu. Studie, kterou právě publikoval prestižní časopis Nature, mění pohled na to, jak první lidé kolonizovali naši planetu.
Modely toho, jak se první lidé šířili pouštěmi, dlouho vycházely z jediného předpokladu: kde byla voda, tam byli i lidé. Během pleistocénu proměňovaly monzunové deště Arabský poloostrov v krajinu jezer a travnatých plání — v „zelenou Arábii“, která otevírala cesty pro rané lidi mířící z Afriky. Nová studie ale prokazuje, že stejně důležitá byla druhá surovina: kámen. Tam, kde chyběl vhodný kámen na výrobu nástrojů, zůstávalo vnitrozemí pouště prázdné, i když v něm bylo vody dost.
Voda bez kamene byla slepá ulička
Poznatek tým opřel mimo jiné o 1 500 kilometrů dlouhý expediční přejezd pouště Rub al-Chálí v Saúdské Arábii. Expedice našla bohaté důkazy dávných sladkovodních jezer, ale napříč vnitrozemím ani jediný kamenný nástroj a žádnou surovinu, z níž by jej šlo vyrobit. Vysvětlení poskytuje geologie: horniny s vhodným kamenem vystupují na povrch jen na okrajích pouště, zatímco směrem do nitra se noří pod mocnou vrstvu písku a solných plání. „Stáli jsme na břehu jednoho dávného jezera za druhým, ale nenašli jsme nic, co by vzešlo z lidské ruky. Voda bez kamene byla slepou uličkou,“ shrnuje Rudolf Dellmour z Vídeňské univerzity, první autor studie.
Univerzální model, který může použít kdokoli
„Počáteční výsledky výzkumu v Saúdské Arábii nás vedly k vytvoření obecného modelu, který propojuje dostupnost vody s geologií kamenné suroviny a umožňuje předpovídat to, čemu říkáme potenciál lidského osídlení – tedy kde v dané krajině mohli lidé závislí na kamenných nástrojích trvale žít. Modely postavené jen na podnebí a vodě mohou výrazně přeceňovat, jak velkou část pouště byli pravěcí lidé schopni obývat,“ říká Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně a Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky, který se na studii podílel.
Zásadní je, že nový model není vázán na Arábii. Autoři jej zveřejnili jako otevřený softwarový nástroj pod svobodnou licencí. Kdokoli do něj může dosadit geologické a hydrologické mapy své oblasti a odhadnout, kde v ní mohli pravěcí lidé žít. Data i kód jsou uloženy ve veřejných repozitářích OSF a Zenodo a jsou volně ke stažení. Celá studie je také dostupná v režimu „Open Access“.
Česká stopa: data z ománské expedice
Model bylo možné ověřit díky terénnímu výzkumu v Ománu antropologa Jeffreyho Rose z Univerzity v Algarve v Portugalsku. „Dvě desetiletí výzkumu v Ománu nás naučila přesně, kde je dobrý kámen. Když tuto znalost přeneseme přes hranici do písečné pouště, model předpovídá prázdné vnitrozemí, a přesně to jsme v terénu našli,“ říká Jeffrey Rose, korespondenční autor studie. Data z nedávných sezon dodala česká archeologická expedice ARDUQ v Ománu, kterou vede Roman Garba pod koncesí Archeologického ústavu AV ČR Praha. Právě terénní pozorování o tom, kde se surovina vyskytuje a kde chybí, umožnila model otestovat proti skutečnému rozšíření pravěkých lokalit.
Terénní výzkum v Ománu (2022–2025) podpořil grant Praemium Academiae Akademie věd ČR udělený Viktoru Černému (Archeologický ústav AV ČR, Praha). Studie dále vychází z grantů Evropské výzkumné rady (ERC) DISPERSALS a FINISTERRA (Univerzita v Algarve). Přejezd pouště Rub al-Chálí financovala Adventure Lab Association (Vídeň) s logistickou podporou společnosti Nokian Tyres. Vydání v režimu Open Access financovala portugalská agentura FCT (Fundação para a Ciência e a Tecnologia) v projektu centra ICArEHB Univerzity v Algarve.
Publikace
Dellmour, R. W., Coco, E., Samawi, O., Al Kindi, M., Al Mahrooqi, A., Bebber, M. R., Eren, M. I., Harzhauser, M., Garba, R. & Rose, J. I. Stone and water governed early human settlement of the desert. Nature (2026). https://doi.org/10.1038/s41586-026-11180-5
Data a kód: OSF (https://osf.io/4mw23/) a Zenodo (https://doi.org/10.5281/zenodo.21758429); data pod licencí CC-BY 4.0, kód pod licencí MIT.
Kontakt:
Roman Garba
Archeologický ústav AV ČR / Ústav jaderné fyziky AV ČR
garba@arup.cas.cz
Jeffrey I. Rose
korespondenční autor
Universidade do Algarve, Faro, Portugalsko
jirose@ualg.pt
Přečtěte si také
- V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
- Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
- Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
- Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
- Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
- Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.




