Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny
22. 04. 2025
Teploty v noci na neděli a na pondělí mohou podle aktuálních předpovědí klesat k nule. Zatím se zdá, že ovocné stromy by ohrožené být neměly, protože by se měly vyskytovat nejvýše přízemní mrazíky. Ty mohou podle Evy Svobodové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe poškodit vzcházející rané brambory či cukrovou řepu.
Mezi ohrožené regiony patří podle varování na webu Agrorisk.cz Polabí, Vysočina, Rakovnicko, Karlovarsko a jižní Čechy. V některých lokalitách se u brambor jedná o vysoké riziko, tedy druhé nejvyšší. Web pomáhá zemědělcům s předstihem vyhodnocovat různá rizika včetně mrazů. „Předpovědi ukazují, že teplota ve dvou metrech nad zemí může klesnout ke dvěma stupňům Celsia. Nelze proto nyní vyloučit, že při vyjasnění budou přízemní teploty klesat pod bod mrazu,“ řekla Svobodová. V dalších dnech budou meteorologové předpovědi ještě upřesňovat.
Pěstitelé mohou brambory ochránit tím, že je přikryjí folií či netkanou textilií. Stejně mohou postupovat například zahrádkáři, pokud chtějí chránit zeleninu. „V raně bramborářských oblastech je běžné, že zemědělci mají porosty přikryté folií standardně,“ doplnila Svobodová.
Loni ve stejném termínu přišly mrazy, které zdecimovaly v Čechách téměř kompletně úrodu ovoce a na Moravě ji poničily z velké části. To by se zatím letos opakovat nemělo. „Riziko pro kvetoucí ovocné stromy ani pro révu vinnou zatím nevidíme,“ řekla Svobodová. Většina ovocných stromů je nyní v plném květu a začínají nakvétat i jabloně, a to i na Vysočině. Meruňky či broskvoně už jsou na jižní Moravě odkvetlé.
Riziko ranních mrazů trvá až do poloviny května. Letos poškodily ovocné stromy jen málo a lokálně začátkem dubna.
Kontakt:
Ing. Eva Svobodová Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
svobodova.e2@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
- Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
- Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
- Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
- Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců
- Čeští astronomové poprvé změřili teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači
- Jak tělo zpracovává léky? Nová metoda vědců z Akademie věd ČR
- Alchymie planet na hradě Rychmburk: vesmír jako chemickou laboratoř života
- PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026
- Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.