
Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
22. 10. 2026
Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Archivem výtvarného umění představí výstavu Viktor Kolář: Obležené město – Ostravské periferie na počátku 60. let. Fotograf a rodák z Ostravy Viktor Kolář ve své rané tvorbě zachytil proměny průmyslové krajiny severní Moravy, zejména okolí dolů, hald a dalších stop intenzivní těžební činnosti, které neodmyslitelně utvářely podobu regionu i život jeho obyvatel. Výstava bude zahájena 4. listopadu 2026 v 17 hodin v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze na Spořilově. Pro veřejnost bude otevřena od 5. listopadu 2026 do 15. ledna 2027.
Ostrava je rodným městem Viktora Koláře, jehož fotografická tvorba vyrůstá z důvěrné znalosti místního prostředí, které poznával již od dětství. Svět průmyslových provozů, dolů, struskových hald a jejich osobité atmosféry se stal nedílnou součástí jeho životní zkušenosti. Právě tyto vzpomínky ožívají ve fotografiích z přelomu 50. a 60. let, na nichž se vedle monumentálních industriálních krajin objevují také drobní hospodáři a kovorolníci obdělávající půdu v těsném sousedství průmyslových areálů. Černobílé snímky zachycují jedinečné soužití člověka a průmyslu, které bylo pro tehdejší Ostravsko charakteristické.
Fotografovat začal Viktor Kolář v roce 1959 na klasický filmový fotoaparát. Na toto období vzpomíná jako na mimořádně intenzivní vizuální zkušenost, která zásadně formovala jeho vnímání světa v citlivém období dospívání. První výsledky své práce prezentoval v ostravském Fotoklubu, jehož se záhy stal členem. Jeho fotografie již od počátku vzbuzovaly pozornost svou autenticitou, citlivostí i neobvyklým pohledem na průmyslovou krajinu.
„Postupně vznikl rozsáhlý soubor fotografií zachycujících proměnu ostravského regionu, který doplňují portréty a momentky místních obyvatel pracujících v těžkém průmyslu. Právě oni tvoří neoddělitelnou součást tohoto světa, jenž jim poskytoval obživu, ale zároveň přinášel každodenní fyzickou námahu a život v nehostinných podmínkách průmyslového města.“ doplňuje k fotografickému cyklu jeho autor Viktor Kolář.
Fotografický cyklus Obležené město nebyl dosud nikdy představen v úplnosti, veřejnost měla možnost seznámit se pouze s jeho dílčími ukázkami. Po desetiletích se nyní soubor vrací v podobě samostatné výstavy v Geofyzikálním ústavu AV ČR v Praze-Spořilově. Fotografie představují jedinečné svědectví o podobě Ostravy na počátku 60. let a zachycují město, které Kolář později symbolicky označil jako „obležené město“.
Přečtěte si také
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
- Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
- Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
- Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
- Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině
- Evropský sluneční dalekohled získal status ESFRI Landmark
- Program Týdne Akademie věd ČR je zveřejněný. Nabídne více než 300 akcí po ČR
- Genetické mapy ukazují, odkud mají pocházet semena pro obnovu českých luk
- Na kolik partnerů spoléhají rostliny a opylovači? Rozhoduje především klima
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.