
Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
24. 09. 2026
Brněnská vědkyně Zuzana Koščová vyhrála prestižní mezinárodní soutěž Rosanna Degani Young Investigator Award – v konkurenci 96 mladých vědců a vědkyň z celého světa obsadila 1. místo s výzkumem, který ukazuje, jak lépe a včas odhalit pacienty ohrožené srdečním selháním.
Zuzana Koščová, vědkyně z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně, se probojovala do finále prestižní mezinárodní soutěže Rosanna Degani Young Investigator Award, která se letos konala v rámci konference Computing in Cardiology 2026 v Madridu. Na soutěži představila odborné veřejnosti svůj výzkum a v konkurenci 96 mladých vědců a vědkyň z celého světa obsadila obdivuhodné 1. místo.
Ve své přednášce s názvem Heart Failure Prediction using Longitudinal Analysis of ECG Biomarkers (Predikce srdečního selhání pomocí longitudinální analýzy EKG biomarkerů) ukázala, že pro včasné odhalení pacientů ohrožených srdečním selháním je klíčová analýza posloupnosti historických dat konkrétního pacienta – nikoli spoléhání na jedno izolované měření.
„Nejde o to, že by podobný přístup nikdo předtím nezkoušel. Naše práce ale ukazuje, že sledování vývoje EKG biomarkerů v čase přináší podstatně přesnější obrázek než jednorázové měření," vysvětluje Zuzana Koščová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Zuzana je členkou výzkumné skupiny Umělá inteligence a medicínské technologie, oddělení Medicínských signálů, UPT AV ČR, kterou vede Ing. Filip Plešinger, Ph.D., a k znamenitému Zuzčině výzkumu a umístění dodává: „Tohle prvenství je obrovský úspěch pro Zuzanu a celý náš tým, ale hlavně je to velká motivace pro další mladé vědkyně a vědce. Zároveň je to důkaz, že dokážeme obstát v opravdu tvrdé mezinárodní konkurenci. Zuzka se navíc v loňském ročníku této soutěže umístila v semifinále v Sao Paulu v Brazílii, a letos tak navázala i na dřívější soutěžní úspěchy naší skupiny – ať už z Bostonu (2014), Nice (2015), Rennes (2017), nebo i z ročníku, který se konal přímo v Brně v roce 2021."
O soutěži: Rosanna Degani Young Investigator Award je mezinárodní soutěž pro mladé vědce a vědkyně do 36 let, letos s rekordní účastí 96 soutěžících z celého světa, z nichž porota vybrala 4 finalisty. Více informací: https://cinc.org/rosanna-degani-young-investigator-award/
O konferenci: Computing in Cardiology je jedna z předních mezinárodních konferencí věnovaných výpočetním metodám v kardiologii, letos se konala v Madridu ve Španělsku. Setkávají se na ní vědci, klinici a inženýři, kteří společně posouvají využití dat a výpočetních technologií v diagnostice a léčbě srdečních onemocnění.
Kontakt:
Ing. Zuzana Koščová
Ústav přístrojové techniky AV ČR
zkoscova@isibrno.cz
Ing. Filip Plešinger, Ph.D.
vedoucí výzkumné skupiny Umělá inteligence a medicínské technologie
fplesinger@isibrno.cz
Přečtěte si také
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
- Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
- Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
- Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
- Archeologický chatbot přibližuje historii oppida Závist
- Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
- Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.