Zahlavi

Po téměř sto letech znovuobjevili vzácného etiopského vodního hlodavce

11. 11. 2026

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt tohoto pozoruhodného vodního hlodavce. Nyní se jej podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým, v němž působili také odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Rod Nilopegamys byl poprvé (a do letošního roku i naposledy) zaznamenán v roce 1927 a vědecky popsán o rok později. Jde o etiopského hlodavce přizpůsobeného životu ve vodním prostředí. Podrobná studie publikovaná v roce 1995 upozornila na jeho neobvyklé tělesné adaptace pro plavání, například široká zadní chodidla a hustou srst, a potvrdila jeho odlišnost od ostatních afrických hlodavců vázaných na vodní prostředí.

Etiopská příroda stále překvapuje

„Nález tohoto živočicha ve značné vzdálenosti od oblasti jeho původního výskytu v Gojjamu na severozápadě Etiopie dokazuje, jak důležité je lépe poznat jeho rozšíření, nároky na prostředí a potřeby ochrany,“ vysvětluje Mengistu Wale z Ethiopian Biodiversity Institute (EBI), který zvíře odchytil.

Biosférická rezervace Yayu, vyhlášená organizací UNESCO v roce 2010, chrání významné pozůstatky horských tropických deštných lesů Etiopie včetně přirozených populací kávovníku arabského (Coffea arabica). Zahrnuje pestrou mozaiku lesů, vodních toků, mokřadů a zemědělské krajiny, v níž se ochrana biodiverzity prolíná s obživou místních komunit.

Právě v přechodové zóně rezervace, tedy v oblasti mezi chráněným územím a okolní krajinou, se podařilo vzácného hlodavce odchytit. Jeho výskyt dokládá, že pozornost vědců si zaslouží nejen souvislé lesní porosty, ale také okolní zemědělsky využívaná krajina.

Dlouhodobé sledování pomáhá chránit přírodu

Expedice pořídila první systematický monitoring drobných savců v rámci iniciativy Nature and Biodiversity Conservation Union (NABU) v rezervaci Yayu a okolní krajině.

„Tento průzkum přináší důležité poznatky o rozmanitosti drobných savců v oblasti. Úzká spolupráce etiopských a zahraničních vědců je zásadní pro to, aby se terénní objevy mohly promítnout do účinných opatření na ochranu přírody,“ říká vedoucí expedice Getachew Mulualem z EBI.

„Naše dlouhodobá spolupráce s etiopskými výzkumnými institucemi přispěla k tomu, že drobní savci dnes patří mezi nejlépe prozkoumané skupiny etiopské fauny. Možné znovuobjevení druhu, který nebyl pozorován téměř sto let, však naznačuje, že i po desetiletích výzkumu nás stále mohou čekat mimořádná překvapení,“ dodává Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR).

„Nález otevírá nové možnosti výzkumu jednoho z nejméně známých etiopských hlodavců. Další výzkum se zaměří na upřesnění taxonomického zařazení, genetiku, ekologii a případné nemoci, které může tento znovuobjevený savec přenášet,“ doplňuje Malahat Dianat z ÚBO AV ČR.

K objevu došlo během průzkumu biodiverzity financovaného německým Spolkovým ministerstvem pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který iniciovala a koordinovala organizace NABU v úzké spolupráci s NABU Ethiopia a etiopskými partnery. Výzkum propojuje etiopské a zahraniční odborníky zaměřené na různé skupiny organismů. Tým zabývající se drobnými savci tvořili vědci z EBI a ÚBO AV ČR.

Kontakty:                     

prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR
bryja@ivb.cz

Mgr. Alena Fornůsková, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR
fornuskova@ivb.cz


TZ UBO_novy vodní hlodavec
Nilopegamys je hlodavec z čeledi myšovitých (Muridae), který velkou část života tráví ve vodě a byl dosud známý pouze z jediného historického exempláře z roku 1927.
FOTO: Alena Fornůsková

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce