Zahlavi

Co ohrožuje kvalitu pitné vody? Odpovědi nabízí nový dokument

22. 10. 2026

Premiéra třídílné dokumentární série Voda pro život odhalila složitou cestu životodárné tekutiny k lidem. Ani úpravny z ní zcela nedokážou odstranit všechny nežádoucí látky, jako jsou mikroplasty nebo PFAS. Vědci navíc objevují stále nové sloučeniny, jejichž dopady na životní prostředí a zdraví zůstávají nejasné. Projekce se konala 20. října 2026 v Divadle Viola, po ní následovala debata s protagonisty.

Tří­dílná populárně-vědecká série Voda pro život z produkce Akademie věd ČR se poprvé dočkala uvedení v celé své délce. Zatímco jeden z dílů už se na filmových plátnech objevil v roce 2024, ostatní epizody tvůrci dokončili teprve nedávno. Celou trilogii mohli diváci zhlédnout tento týden v Divadle Viola. Šlo o první projekci Akademie věd ČR v těchto prostorách, na kterou by obě strany rády navázaly i v budoucnu a vytvořily tím tradici. 

Režisérka a scenáristka Martina Spurná v dokumentární sérii představuje různé aspekty problematiky pitné vody. Vědci dnes totiž neřeší pouze její dostupnost, ale také kvalitu. K nejčastějím polutantům patří pesticidy, per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) nebo mikroplasty. Badatelé navíc stále odhalují nové substance, jejichž účinky zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Přestože se vyskytují ve velmi nízkých koncentracích, organismy jsou jim vystavovány dlouhodobě.


Promítání dokumentární série se odehrálo v Divadle Viola.

Aktivní uhlí na hormony neplatí
Právě kvalitu vody a její čištění přibližuje jeden z dílů série. Tvůrci v něm ukazují, jak se z ní  odstraňují nežádoucí látky a jak se čistí, než se vrátí zpět do přírody. Jiná epizoda se pak zaměřuje na srážky, jejich měření a možnosti zadržování v krajině. Vysvětluje také, jak vzniká podzemní voda a proč je důležitá. Další díl přibližuje význam přehrad a jejich správu, a to nejen z hlediska kvality vod, ale také mikroorganismů a živočichů, kteří v nich žijí.

V trilogii se objevily desítky odborníků nejen z Akademie věd ČR. Debaty po projekci se zúčastnili hydrochemik a odborník na vodárenské technologie Martin Pivokonský a Václav Šípek, ředitel Hydrologického ústavu AV ČR. Odpovídali na dotazy diváků, které se týkaly především látek, jež se z vody odstraňují jen obtížně, například hormonů. 

Další dotaz mířil také na účinnost filtrovací konvice s aktivním uhlím. Podle Martina Pivokonského jde spíše o marketingový tah, protože pitnou vodu nijak výrazně nedočistí. Stejně tak podle něj nefungují ani domácí úpravny vody instalované na kuchyňských kohoutcích. Pitná voda dodávaná z veřejného vodovodu totiž musí splňovat přísné požadavky na kvalitu. Jiná situace je u studní, kde může být vhodná úprava vody užitečná.


Po promítání následovala diskuze. Zleva: Moderátorka Eliška Zvolánková, ředitel Hydrologického ústavu AV ČR Václav Šípek a hydrochemik Martin Pivokonský

Extrémní výkyvy
Odkud se pitná voda bere? Máme jí dostatek a co ovlivňuje její kvalitu? Na tyto otázky se série Voda pro život snaží odpovědět během 78 minut. Nezůstává přitom jen u popisu současných problémů, ale představuje také možnosti, jak se vzácnou tekutinou  lépe hospodařit a zachovat její dostupnost pro další generace.

Pravdou ovšem zůstává, že voda ze Země nemizí, její dostupnost se však mění. Kvůli častějším výkyvům počasí může během krátké doby spadnout velké množství srážek, zatímco v následujících týdnech nebo měsících pak voda v krajině chybí. O to důležitější je naučit se ji zadržovat a účelně s ní hospodařit v obdobích sucha.

O dokumentární sérii Voda pro život projevila zájem také Česká televize. Diváci by se tak mohli v budoucnu dočkat jejího uvedení i na televizních obrazovkách.

Text a foto z akce: Bára Zítková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto úvodní: Shutterstock 

Licence Creative Commons Text a fotografie z akce jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Sociálně-ekonomické vědy

Vědecká pracoviště

Česká společnost prochází od r. 1989 hlubokou a mnohostrannou transformací. Její analýza je – vedle rozvíjení základního teoretického výzkumu - aktuálním úkolem ústavů této sekce. Zhodnocení výsledků ekonomické proměny, výzkum otevřených problémů dalšího ekonomického vývoje, studium transformace sociální struktury, teoretické základy nového právního systému, aktuální otázky psychologie osobnosti a sociální psychologie, to vše jsou témata, jimiž sociální vědy vstupují do živé diskuse s celou společností. Mnohé z těchto výzkumů využívají komparace s obdobně se měnícími zeměmi Střední Evropy. Rovněž se zkoumají nutné předpoklady a možné důsledky vstupu naší země do Evropské unie. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 260 zaměstnanci, z nichž je asi 150 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce