Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
17. 06. 2026
Vědomí, že se máte v práci na koho spolehnout, je předpokladem pro dosahování skvělých výsledků. Akademie věd ČR proto každoročně oceňuje zkušené a spolehlivé kolegy a kolegyně na odborných i nevědeckých pozicích děkovnými listy. Na ceremoniálu, který se uskutečnil 16. června 2026 v pražské vile Lanna, je od předsedy AV ČR Radomíra Pánka obdrželo 21 z nich.
Děkovné listy jsou určeny zvláště zasloužilým odborným, organizačním, administrativním a technickým pracovníkům, kteří zásadně přispívají k chodu pracovišť i celé Akademie věd. Instituce je uděluje od roku 2007.
„Váš přínos pro každodenní chod našich ústavů je klíčový. Právě tuto nepostradatelnou roli chceme dnes vyzdvihnout a veřejně vám poděkovat,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Zdůraznil také, že pro úspěch celé instituce je nezbytné mít kolem sebe kolegy, na které se lze stoprocentně spolehnout.
Kvůli vysokému počtu nominovaných bylo letošní předávání rozděleno do dvou samostatných ceremoniálů. První z nich se uskutečnil v dubnu, červnové setkání tak bylo druhým v pořadí. Spolu s předsedou instituce na něm děkovné listy zaměstnancům předávala členka Akademické rady AV ČR Mária Zedníková.
Společná fotografie Radomíra Pánka (uprostřed) s laureáty
Laureáti děkovných listů (16. června 2026):
Tamara Brixiová – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Miloslava Čiháková – Mikrobiologický ústav AV ČR
Oldřich Hudeček – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Iva Imrichová – Ústav geoniky AV ČR
Alena Nejedlá – Ústav pro jazyk český AV ČR
Jana Papcunová – Ústav pro jazyk český AV ČR
Marie Prokopcová – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Irena Proroková – Kancelář Akademie věd ČR
Tomáš Rutar – Ústav geoniky AV ČR
Ondřej Schröffel – Mikrobiologický ústav AV ČR
Jakub Sivek – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Dagmar Strouhová – Mikrobiologický ústav AV ČR
Petr Šebesta – Ústav pro jazyk český AV ČR
Jarmila Šimkovičová – Ústav geoniky AV ČR
Petra Šimralová – Mikrobiologický ústav AV ČR
Milena Šipková – Ústav pro jazyk český AV ČR
Karel Šobíšek – Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Olga Štefanová – Ústav pro jazyk český AV ČR
Ivona Tintěrová – Ústav pro jazyk český AV ČR
Pavel Sobotka – Mikrobiologický ústav AV ČR
Jiří Střela – Mikrobiologický ústav AV ČR
Více informací o děkovných listech naleznete zde.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Čtyři osobnosti s mezinárodním renomé získaly medaile Akademie věd ČR
- AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů
- Akademie věd vyzdvihla děkovnými listy význam nevědeckých pozic
- Živa ocenila rostlinného fyziologa Jiřího Šantrůčka a nejlepší články roku 2025
- Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
- Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
- Nadace Neuron ocenila Jiřího Grygara i talentovaného chemika Václava Vernera
- Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin
- Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
- Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.