Perpetuum mobile za 17 miliard dotací na POZE

Nový policy brief think-tanku IDEA při CERGE-EI analyzuje ekonomické dopady rozhodnutí vlády převést platby za podporované zdroje energie (POZE) z odběratelů elektřiny na státní rozpočet. Opatření, které domácnostem a firmám snížilo účty za elektřinu, stojí stát přibližně 17 miliard korun ročně. Prostřednictvím vyššího hospodářského růstu a daňových příjmů se podle analýzy do veřejných rozpočtů vrátí nanejvýš jedna miliarda korun. Vládní představa, že se opatření z velké části zaplatí samo, je proto nereálná.

Od začátku letošního roku přestaly domácnosti a firmy platit příspěvek na podporované zdroje energie (POZE), který slouží k financování dřívějších státních závazků vůči provozovatelům solárních, větrných, vodních a bioplynových elektráren. Příspěvek činil zhruba 600 korun za megawatthodinu elektřiny včetně DPH. Od ledna 2026 tyto náklady plně převzal státní rozpočet. Spolu s výpadkem příjmů z DPH představuje celková úleva odběratelům přibližně 18,4 miliardy korun ročně.

Zlevnění elektřiny přineslo některé pozitivní efekty. Podle České národní banky snížilo jednorázově meziroční inflaci v lednu 2026 přibližně o 0,4 procentního bodu. Nižší ceny elektřiny také pomohly především energeticky náročným podnikům, například hutím, chemičkám či papírnám. Odstranění poplatku navíc přestalo cenově znevýhodňovat elektřinu oproti plynu a uhlí.

Pozitivní dopady na hospodářský růst a daňové příjmy jsou však podle policy briefu výrazně menší, než naznačuje vládní argumentace.

“Aby se opatření státu plně zaplatilo prostřednictvím vyššího výběru daní a odvodů, musela by každá koruna dotace vytvořit téměř tři koruny dodatečného HDP. Takový účinek nelze v malé otevřené ekonomice, jakou je Česko, realisticky očekávat,” upozorňuje spoluautor policy briefu Michael Schulz.

Podle propočtů analýzy může zlevnění elektřiny zvýšit HDP maximálně o necelou desetinu procenta. Dodatečný výběr daní a odvodů by mohl dosáhnout nejvýše 2,6 miliardy korun. Po započtení výpadku DPH by se daňové příjmy mohly v nejpříznivějším případě zvýšit o 1,2 miliardy korun, v nejméně příznivém naopak klesnout o 1,4 miliardy korun.

Náklady na podporu obnovitelných zdrojů přitom nezmizely, pouze se přesunuly z účtů za elektřinu na daňové poplatníky. Stát je musí financovat zvýšením dluhu, vyššími daněmi nebo omezením jiných výdajů. Půjčovat si dnes, kdy investoři požadují vyšší úroky, je drahé. Vyšší daně zase snižují nabídku práce, spotřebu nebo investice. Každá z těchto možností má tedy další ekonomické důsledky, které mohou pozitivní účinky levnější elektřiny oslabit.

Celý policy brief ke stažení zde.

Kontakt na autory studie:

Michal Franta, michal.franta@cerge-ei.cz

Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz

Michael Schulz, michael.schulz@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty
• Další kolo stáží v Akademii věd pro nadané středoškoláky
• Mladí archeologové se utkají podruhé
• OpenLab České Budějovice: nová vzdělávací laboratoř přivádí děti k vědě.
• Chlumský rybník na Šumavě se promění v útočiště původních druhů ryb
• V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
• Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
• Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
• Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
• Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město