Zahlavi

Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty

09. 11. 2026

Tři vynikající vědci, špičky svých oborů v mezinárodním srovnání, a šest expertů a expertek, kteří dosud neměli možnost založit svou vlastní výzkumnou skupinu, dostanou dnes prestižní ocenění Praemium Academiae 2026 a prémii Lumina quaeruntur. Desítky milionů korun pro každého podpoří mimo jiné rozvoj metody cold spray pro úpravy kovových materiálů bez zahřívání, výzkum nerovností v bydlení napříč Evropou, detailní studium mikroplastů v rostlinách, analýzy archeologických nálezů pomocí metod jaderné fyziky nebo bližší porozumění tomu, jak replikace DNA souvisí s růstem, obnovou tkání a stabilitou genomu.

Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezmou fyzik Jan Čížek, sociolog Martin Lux a evoluční ekolog Martin Reichard. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou čerpat v následujících šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.

„Všichni tři patří ke světové špičce ve svých oborech. Akademická prémie jim umožní rozvinout potenciál jejich výzkumu s větší svobodou a přinášet výsledky, které posouvají českou i světovou vědu,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny a podpora dosahuje až čtyř milionů korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde bude laureát či laureátka působit.

Prémii letos obdrží Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Václav Hrnčíř z pražského Archeologického ústavu AV ČR, Kieran O´Mahony z Etnologického ústavu AV ČR, Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR.

Akademická prémie byla od roku 2007 udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde. Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 48 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.

Stručná představení nově oceněných v tiskové zprávě.

Na laureáty Akademické prémie 2026 se můžete podívat ve videomedailonku (zdroj: Akademie věd ČR):

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce