
Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
21. 10. 2026
Tři badatelské naděje převzaly 16. října 2026 ve Strakově akademii nejvyšší tuzemské ocenění pro začínající vědce. Ceny vlády nadanému studentovi za rok 2025 jim předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, který je zároveň místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Mezi laureáty je také archeolog Daniel Pilař z pražského Archeologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.
Cena vlády nadanému studentovi je oceněním relativně novým. Předseda Akademie věd ČR ale zdůraznil, že její význam může být dlouhodobý. „Cena pro nadané studenty připomíná, že s podporou vědecké excelence musíme začínat mnohem dříve – tedy u studentů, kteří mají podstatnou část své odborné dráhy ještě před sebou,“ uvedl Radomír Pánek. Jak ovšem dále upozornil, talent sám o sobě nestačí: „Potřebuje kvalitní vzdělání, odborné vedení, odpovídající zázemí a podmínky, v nichž se může skutečně rozvinout.“
Prorektor Univerzity Karlovy Martin Vlach doplnil, že ceny nadaným studentům jsou zároveň připomínkou, že o talenty musíme pečovat. „Vytvářejme proto podmínky, aby mladí lidé měli špičkové odborné zázemí, mohli získávat zkušenosti ve světě a zároveň měli důvod se vracet,“ apeloval.

Radomír Pánek a letošní laureáti (zleva) Daniel Pilař, Vojtěch Parkan a Štěpán Drábek
Inovativní přístup v archeologii
Daniel Pilař propojuje terénní výzkum s moderními analytickými a prostorovými metodami a přináší inovativní přístupy ke studiu sídlišť staršího neolitu. Zaměřuje se na výzkum nejstarších zemědělských společností v Evropě a na Blízkém východě – rekonstrukci každodenního života na neolitických sídlištích a sledování jejich proměn v čase.
Věnuje se tomu, jak lidé zacházeli s odpadem na pravěkých sídlištích, radiokarbonovému datování a studiu kamenných nástrojů. Výsledky svých výzkumů z České republiky, Turecka, Střední Asie či Balkánu publikuje v mezinárodních časopisech a spolupracuje s francouzským Národním centrem vědeckého výzkumu CNRS (Centre national de la recherche scientifique).
Cenu společně s ním převzali Štěpán Drábek z Církevního gymnázia Německého řádu v Olomouci a Vojtěch Parkan z Vysokého učení technického v Brně.
Cena vlády je určena studentkám a studentům středních škol i bakalářského, magisterského nebo doktorského studia, kteří projevili mimořádný talent a zájem o výzkumnou či vědeckou práci. Do letošního, čtvrtého ročníku bylo nominováno 45 studentů.
Více informací najdete na webu Ministerstva průmyslu a obchodu.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu
Foto: Archiv Ministerstva průmyslu a obchodu
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
- Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů
- Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
- Grantová agentura ČR ocenila badatele z Akademie věd ČR, obdrželi cenu předsedy
- Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia
- Nejlepší firemní časopisy v Česku jsou z Akademie věd
- Cena Europhysics Prize poprvé putuje do Česka, získali ji vědci z Akademie věd
- Akademie věd vyznamenala Neila Bermela a Marka Nekulu medailí Josefa Dobrovského
- Vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
- Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.