Voda k osídlení nestačí. V pravěku byl stejně důležitý kámen

Představy o osídlení pouští byly dlouho založené na předpokladu, že kde byla voda, tam žili lidé. Podle nové studie, kterou dnes publikoval prestižní časopis Nature, však byl stěžejní surovinou i kámen. Pokud chyběl, zůstala oblast i přes dostatek sladké vody neobývaná. Vědkyně a vědci z České republiky, Rakouska, Portugalska, Velké Británie, USA a Ománu vytvořili volně dostupný model, který předpovídá, kde ve vyprahlých oblastech kdekoli na světě mohli trvale žít lidé závislí na kamenných nástrojích.

Počáteční výsledky výzkumu v Saúdské Arábii vedly badatele k vytvoření obecného modelu, který propojuje dostupnost vody s geologií kamenné suroviny a umožňuje předpovídat potenciální lidská osídlení. Jinými slovy – vytipovat, kde v dané krajině mohli lidé závislí na kamenných nástrojích trvale žít. „Modely postavené jen na podnebí a vodě totiž mohou výrazně přeceňovat, jak velkou část pouště byli pravěcí lidé schopni obývat,“ vysvětluje Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně a Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který se na studii podílel.

Své úvahy vědci ověřili mimo jiné na datech z české archeologické expedice ARDUQ v Ománu, kterou Roman Garba vede pod koncesí pražského Archeologického ústavu AV ČR. Právě terénní pozorování o výskytu a absenci surovin umožnila výstupy z nástroje porovnat se skutečným rozšířením pravěkých lokalit. Terénní výzkum v Ománu v letech 2022–2025 přitom podpořil grant Praemium Academiae AV ČR, který získal Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Průzkum lokalit s kamennými nástroji na okraji pouště Rub al-Chálí, jižní Omán

Klíčovým zdrojem dat pro testování systému byl také dlouholetý terénní výzkum antropologa Jeffreyho Rose z portugalské Univerzity v Algarve. „Dvě desetiletí výzkumu v Ománu nás naučila přesně, kde dobrý kámen je. Když tuto znalost přeneseme přes hranici do písečné pouště, model předpovídá prázdné vnitrozemí, a přesně to jsme v terénu našli,“ uvádí Jeffrey Rose.

Voda bez kamene byla slepou uličkou
Tam, kde jsou dnes rozsáhlé pouště, se v dávné minulosti rozprostírala oblast zvaná „zelená Arábie“ plná jezer a travnatých plání. I přes dostatek vody, za který Arabský poloostrov v pleistocénu vděčil monzunovým dešťům, se však lidé do vnitrozemí stěhovali jen na krátkou dobu a pouze na vybraná místa. K trvalejšímu pobytu nestačila jen voda – tam, kde chyběl kámen vhodný k výrobě nástrojů, zůstávalo vnitrozemí prázdné.

Toto zjištění se opírá mimo jiné o data z přibližně 1500 kilometrů dlouhé cesty napříč saúdskoarabskou pouští Rub al-Chálí. Ačkoli vědci na trase objevili četné stopy po někdejších sladkovodních jezerech, nenašli žádné kamenné nástroje ani suroviny, ze kterých by šly vytvořit. Horniny s vhodným kamenem totiž na povrch vystupují pouze na okrajích pouště, zatímco směrem do nitra se ztrácejí pod silnou vrstvou písku a solných plání. „Stáli jsme na břehu jednoho dávného jezera za druhým, ale nenašli jsme nic, co by vzešlo z lidské ruky. Voda bez kamene byla slepou uličkou,“ shrnuje Rudolf Dellmour z Vídeňské univerzity, první autor studie.

Univerzální nástroj, který může využít kdokoli
Jednou z výhod nového modelu je, že není omezený jen na Arábii. Autoři ho uvolnili jako open source nástroj pod svobodnou licencí, takže ho může kdokoli využít pro vlastní výzkum – stačí do něj vložit místní geologické a hydrologické mapy. Samotná studie je k dispozici v režimu open access, přičemž data a kód jsou volně dostupné ve veřejných repozitářích OSF a Zenodo.

O výzkumu profesora Viktora Černého jsme psali v A / Magazínu v článku Pravlast lidstva za řekou Nil (dostupném také na webu AV ČR.) 

Text: Aneta Ryntová, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: R. Garba / archiv expedice, autoři studie

Přečtěte si také

• Zvířata, co (nám) pijí krev. Jak pijavky, blechy či komáři zasáhli do dějin?
• Barokní instagram: Co si psali kavalíři do památníků?
• Šlechta před i za objektivem. Jakou roli hrála v počátcích fotografie?
• Kůrovec hybatelem dějin. Jak kalamita v 19. století změnila lesnictví?
• Kámen byl motorem paleolitické „ekonomiky“, říká archeolog
• Neolitičtí lidé v jižní Arábii se specializovali na lov žraloků
• Anatomie města. Jak se formovala lidská sídla ve středověku?
• Nová kniha nabízí pohled na středoevropské pomníky a památníky holokaustu
• Pražští Židé v dlouhém 16. století. Kudy vedly jejich cesty Evropou?
• Málo známá kapitola dějin: v uniformě wehrmachtu bojovaly tisíce Čechoslováků