Sloupy elektrického napětí: pro jedny hrozba, pro druhé oáza

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii zaměřili na přehlížená stanoviště v zemědělské krajině – neobdělávané plochy pod sloupy velmi vysokého napětí.

Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních stanovišť. Tato stanoviště jsou však zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti, která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme svědky výrazného úbytku hmyzu, polního ptactva, zajíců, ale i drobných savců, kteří jsou na jedné straně zemědělskými škůdci, ale na straně druhé důležitou složkou potravy sov a dravců. Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se ve svém výzkumu dlouhodobě věnuje právě důsledkům intenzivního hospodaření na biodiverzitu. 

Důležitý biotop

„Sloupy vysokého napětí jsou globálně považovány jako jedno ze zásadních rizik pro ptáky. Kvůli nárazům do drátů či výboje na sloupech elektrického vedení ročně uhynou desítky tisíc ptáků, zejména pak větší druhy. Předchozí výzkumy nicméně naznačují, že neobdělávané plochy pod sloupy vysokého napětí mohou v zemědělské krajině představovat důležitý biotop pro celou řadu živočichů, například pro ptáky či hmyz, včetně mnohých ohrožených druhů“ uvádí Martin Šálek. Se svými kolegy zjistil, že sloupy elektrického napětí, které jsou často zodpovědné za smrt mnoha ptáků, naopak představují pro drobné savce důležité útočiště. 

„Naše studie je první, která se zabývá významem neobdělávaných ploch pod sloupy s vysokým napětím v zemědělské krajině ve vztahu k poskytování úkrytů malým savcům. Zjistili jsme, že hojnost a druhová bohatost malých savců během zimy byla výrazně vyšší na stanovištích právě pod těmito sloupy, ve srovnání s okolní zemědělskou půdou“, dodává Martin Šálek. 

Infrastruktura elektrického vedení v zemědělské krajině tak představuje klíčové, byť přehlížené útočiště pro malé savce tím, že jim poskytuje trvalé stanoviště pro zimování a následně i jejich jarní šíření do okolní krajiny.

Připravila: Alena Fornůsková, Ústav biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Martin Šálek, Ústav biologie obratlovců AV ČR

Přečtěte si také

• Půda může být náš trumf v boji s klimatickou změnou, říká bioložka
• Chemická zbraň v žihadle aneb Anatomie včelího bodnutí
• Evropou se šíří šakali. Přispívá k tomu člověk, zastavit je můžou vlci
• Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrzují to i tasemnice
• Vědci objevili v Etiopii nový druh bělozubky. Je lehčí než kostka cukru
• Mazané borelie. Vědci detailně popsali první okamžiky infekce lymské boreliózy
• Vzpomínky na Afriku aneb Co může ukrývat gorilí trus
• Zelené zlato: ovlivňují pěstování chmele v Česku klimatické změny?
• Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
• Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?