Zahlavi

PODCAST: Na okraji propasti. S Ondřejem Klimešem o Ujgurech v totalitní Číně

25. 10. 2022

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou vůči Ujgurům žijícím v autonomní oblasti Sin ťiangu. Proč se musí na 12 milionů místních obyvatel vzdát své ujgurské identity? Kvůli čemu je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Z jakých důvodů mají být Ujguři čínštějští než sami Číňané? A jak na probíhající genocidu reaguje nebo nereaguje demokratický svět? Poslechněte si temný příběh Východního Turkestánu, jak se Sin ťiang také nazývá.

„Pouze zlomku lidí se podaří dostat se za hranice. A pouze malá část z nich se dostane do bezpečného zahraničí. Proč o své zkušenosti nemluví? Trpí traumatem, které je těžké zpracovat. I proto o teroru a újmě nejsou schopni mluvit. A taky se bojí o svou rodinu. Společnost je čínským terorem zdecimovaná,“ říká Ondřej Klimeš.


„Poukazování na ujgurskou identitu, výuka o ujgurské literatuře nebo historii je považována za projev separatismu a podle toho trestána,“ zazní také v podcastu.


Sinolog Ondřej Klimeš s ujgurskými ženami Guelbahar Haitiwaji, Rahima Mahmut a Kalbinur Sidik v Praze v říjnu 2022 u příležitosti jejich přednášky na Právnické fakultě UK. Paní Guelbahar Haitiwaji svou zkušenost z převýchovného tábora vypráví v knize Přežila jsem čínský gulag, která vyšla česky v roce 2021 v Rybka Publishers.

Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Audio: Jitka Kostelníková
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce