
Prezident propůjčil bývalé předsedkyni AV ČR Heleně Illnerové Řád bílého lva
29. 10. 2026
Prezident republiky Petr Pavel propůjčil někdejší předsedkyni Akademie věd ČR Heleně Illnerové nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva II. třídy. Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy udělil Pavlu Hobzovi z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jednomu z nejcitovanějších českých vědců. Vyznamenání převzali 28. října 2026 při ceremoniálu na Pražském hradě.
Prezident Petr Pavel ocenil u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu 51 osobností – mezi jinými také šestici vědkyň a vědců. V projevu připomněl význam osobní statečnosti a vyzval k ochraně státu i životního prostředí. „Společně potvrzujeme úctu k hodnotám naší ústavy, naší demokratické republiky a zároveň vzdáváme hold osobnostem, které zásadní měrou přispívají k rozvoji této země. Často navzdory okolnostem své doby, společnosti nebo vlastnímu osudu,“ řekl Petr Pavel.
Vyznamenaným badatelům poblahopřál předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek: „Udělení Řádu bílého lva Heleně Illnerové je mimořádnou událostí a zaslouženým uznáním. Rád bych připomněl, že se jako bývalá předsedkyně Akademie věd zásadním způsobem zasloužila o rozvoj a prestiž celé naší instituce. Heleně Illnerové i Pavlu Hobzovi, který patří k absolutní světové špičce v kvantové chemii, srdečně gratuluji.“
Helena Illnerová: První žena v čele Akademie věd
Prezident České republiky propůjčil Heleně Illnerové nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva druhé třídy – za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti vědy.
Někdejší předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová
Helena Illnerová se do organizace vědy zapojila po roce 1989. V letech 1993–2001 zastávala po dvě funkční období post místopředsedkyně Akademie věd ČR. V letech 2001–2005 stála jako první žena v jejím čele. V minulosti předsedala také Učené společnosti ČR a České komisi pro UNESCO.
„Moje životní krédo je být intenzivní ve všem, co dělám. Být užitečná tam, kde to jde, aby lidi měli také radost a aby to, co dělám, k něčemu bylo. To jsem si přepisovala každý rok vždycky do kalendáře,“ říká Helena Illnerová a dodává, že Akademie věd ČR pro ni představuje hlavně dobrou vědu a dobré vědce.
Helena Illnerová patří ke světovým autoritám v chronobiologii – nauce o čase v živých organismech. Jako první prokázala, že funkce centrálních biologických hodin v mozku savců, uložených v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, závisí na délce dne v průběhu ročních období. Se svým týmem také zjistila, že tyto hodiny nesynchronizuje jen světlo, ale i nesvětelné podněty, například melatonin.
Chronobiologii zavedla Helena Illnerová nejen ve Fyziologickém ústavu AV ČR, ale v celé České republice. Oddělení, které vedla, je v současnosti mezinárodně uznávané a významně se podílí na výzkumu toho, jak se biologické hodiny synchronizují s vnějším prostředím. Její zásluhou se česká chronobiologická škola stala ve světové vědě zavedeným pojmem.
Pavel Hobza: Tvůrčí práce, která baví a naplňuje
Pavel Hobza převzal od prezidenta České republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy. Jeden z nejcitovanějších českých vědců působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde se věnuje výpočetní a teoretické chemii, především nekovalentním interakcím. Ty jsou desetkrát až stokrát slabší než kovalentní vazby, v chemii i biologii přesto hrají klíčovou roli. „Význam těchto sil spočívá právě v tom, že jsou slabé. Určují vlastnosti kapalin nebo biologických makromolekul, jako je DNA. Bez nich by život nebyl možný,“ vysvětluje Pavel Hobza.
Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR
K nejvýznamnějším objevům Pavla Hobzy patří předpověď takzvané nepravé vodíkové vazby. Její experimentální potvrzení otevřelo cestu k nové definici vodíkové vazby, kterou v roce 2011 přijala Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii. „Nezměnil jsem učebnice, jak média často píší, šlo ale o velký úspěch zejména proto, že na počátku byla teoretická předpověď,“ pokračuje Pavel Hobza. Jeho tým se ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR podílel také na prvním přímém zobrazení takzvané σ-díry, která umožňuje vznik halogenových vazeb.
Pavel Hobza získal za svou práci mimo jiné cenu Česká hlava (2008), Schrödingerovu medaili (2017) a Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě (2022). Letos v říjnu oslavil osmdesáté narozeniny a stále vede výzkumnou skupinu, která nyní navrhuje další rozšíření definice vodíkové vazby. „Není většího potěšení než dělat tvůrčí práci, která vás baví a naplňuje,“ uzavírá Pavel Hobza.
Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pražský hrad, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd uspěla v soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, získala 19 z 51 grantů
- Karlovarsko je domovem lidí z mnoha zemí, říká Petr Bednařík z Akademie věd
- Na B-Festu Akademie věd zazněl sborový zpěv, rebetiko, rock i punk
- Prohlášení Akademie věd České republiky k roli České televize a Českého rozhlasu
- JAKNAJAK: sdílení zkušeností v Akademii věd pomáhá při realizaci projektů
- Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
- Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
- Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů
- Ombudsosoby Akademie věd ČR trénovaly, jak vést náročné rozhovory
- ERC projekt CLOSER přiblíží region Blízkého východu a severní Afriky
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.