Odvaha íránských žen vzdorovat režimu je obdivuhodná, říká odborník na Írán

Protesty, které v Íránu vypukly v polovině září, patří k nejsilnějším, jaké země v posledních letech zažila. Impulsem byla smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíníové, zadržené policií kvůli volně nasazenému hidžábu – šátku, jímž si Íránky musejí na veřejnosti povinně zakrývat vlasy. Událost vyvolala vlnu spontánních protestů v ulicích i ve školách v Íránu, přičemž hlavními aktérkami byly a jsou právě ženy. „Jejich vzdor proti hypermaskulinnímu řádu tamního režimu je vskutku obdivuhodný,“ říká Kevin Schwartz z Orientálního ústavu AV ČR.

Tuhý teokratický režim vládne Íránu od takzvané islámské revoluce v roce 1979. V posledních letech se stupňuje tlak veřejnosti, která si žádá reformy a změnu způsobu vládnutí. Íránci se naposledy radikálně ozvali v roce 2009 po sporných prezidentských volbách, v roce 2017 a 2019 pak lidé vyšli do ulic mimo jiné kvůli ekonomickým a sociálním problémům země. Způsob protestů, které vypukly letos na podzim po úmrtí Mahsy Amíníové, je ale v mnohém jiný.

„Tyto protesty jsou unikátní v tom, že míří na jeden z nejvíce viditelných symbolů režimu – na hidžáb,“ říká Kevin Schwartz z Orientálního ústavu AV ČR. Hidžáb je šátek, který má zakrývat vlasy, krk a poprsí žen. Podle představitelů režimu je povinností muslimské ženy jej nosit. Podobná nařízení platí i v některých dalších muslimských zemích, afghánské hnutí Tálibán vyžaduje po ženách dokonce úplné zahalení do takzvané burky.

Pálení hidžábů a stříhání vlasů
V reakci na smrt Mahsy Amíníové ženy vyšly do ulic, strhávaly si hidžáby z hlavy a demonstrativně si stříhaly vlasy. Podpořilo je množství žen i v jiných zemích světa včetně evropských. Na sociálních sítích lze najít mnoho videí, na kterých si na podporu íránské ženské revolty například stříhají vlasy.

Je otázkou, jestli se tímto protestem v Íránu něco změní, nebo se situace uklidní a režim se udrží na další desetiletí. „Aktuální protesty nemají jasného lídra. Do popředí se zatím nepostavily nějaké výrazné osobnosti, které by vše někam směrovaly a artikulovaly své požadavky,“ upozorňuje Kevin Schwartz.

Proti současnému íránskému režimu se protestuje i daleko za jeho hranicemi. Tento snímek pochází z rumunské Bukurešti.

Mahsa Amíníová jako symbol
„Nezemřeš, tvé jméno se stane symbolem“ – takový nápis se objevil na hrobě Mashy Amíníové. Její tvář a jméno se stalo předmětem street-artistů nejen v íránských ulicích, objevuje se na různých plakátech, transparentech a na příspěvcích na sociálních sítích. Za méně než měsíc, který uplynul od smrti mladé ženy, se persky psaný hashtag s jejím jménem objevil na internetu nejméně 274milionkrát!   

Kevin Schwartz zatím nechce předjímat, jaké bude mít současná situace rozuzlení. Je otázka, jestli se režim uchýlí k masovému nasazení brutální násilí, nebo se pokusí s protestujícími „vyjednávat“, zejména kvůli tomu, že je mezi nimi tolik teenagerů.

Kevin Schwartz působí v Orientálním ústavu AV ČR od roku 2017. Je odborníkem na perskou literaturu a současné dění v Íránu.

Aktuální prohlášení vedení Akademie věd ČR k aktuální situaci v Íránu zde.

Text: Leona Matušková a Martina Spěváčková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock a archiv Kevina Schwartze
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Brutální, legrační, nadčasová. Kosmova kronika slaví 900 let
• Proč populisté bodují? Cílí na voliče, kteří mají pocit nepřijetí a nejistoty
• Cesta k šetrnosti: etnolog Petr Jehlička zkoumá, jak omezit plýtvání jídlem
• Přepište učebnice, našli jsme kost aneb Jaké převraty občas zažívá věda
• Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
• Sedm pohledů na velikonoční symbol. Co si vědci představují pod vajíčkem?
• Literatura je pevně svázána s kontextem doby. Jak číst mezi řádky?
• Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti