Jedenáct vědeckých osobností převzalo diplom vědeckého titulu „doktor věd“
23. 05. 2024
Trilobiti, biblické drama, spektrální geometrie nebo poruchy sluchu. Také těmto výzkumným tématům se věnují noví držitelé prestižního titulu doktor věd. Jedenáct vědců a vědkyň si diplom převzalo ve středu 22. května 2024 ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR od předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové.
„Dnešní den je významný také pro mě a pro přítomné členy Akademické rady a Vědecké rady, protože nám dává příležitost poznat a pozdravit vynikající vědce a vědkyně, kteří nepochybně patří k elitě naší společnosti,“ řekla při slavnostním předávání diplomů předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Vědecký titul „doktor věd“ vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Zájem o získání titulu projevují i vědci mimo Akademii věd, jak z vysokých škol, tak z neuniverzitních pracovišť či zahraničí. Titul „doktor věd“ (nebo jeho anglický ekvivalent „Research Professor“) za jménem potvrzuje, že badatelé patří k vědecké špičce a předávají zkušenosti a znalosti dál, ať už k nastupujícím generacím, nebo veřejnosti.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová při projevu k předávání diplomů titulu „doktor věd“
Vědecká poctivost a čest
„Titul ‚doktor věd‘ znamená naprostou důvěryhodnost vědeckého chování, což zahrnuje zveřejňování pouze ověřených a dobře reprodukovatelných výsledků, za kterými si nositelé tohoto titulu stojí,“ dodala ve své projevu předsedkyně Akademie věd ČR.
Vedle vědecké excelence mají podle předsedkyně Evy Zažímalové držitelé titulu „doktor věd“ schopnost obklopovat se studenty, kterým předávají své zkušenosti a znalosti. Pro špičkové badatele je zásadní uchovat si zvídavost a touhu objevovat.
Vědecký titul „doktor věd“, ve zkratce „DSc.“, byl zřízen usnesením XXI. zasedání Akademického sněmu AV ČR dne 18. 12. 2002.
Laudatio
„Věda a výzkum jsou odvěkými hybateli pokroku a zdrojem hmotného i duševního bohatství lidské společnosti. Vzdělání, talent, píle a disciplína, stejně jako poctivost, pokora a ohleduplnost jsou cestou osobnostního rozvoje a růstu každého vědce. Získání prestižního vědeckého titulu doktor věd, udělovaného Akademií věd České republiky, je významným milníkem na této cestě,“ uvedl v proslovu za všechny oceněné Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Celý projev si můžete přečíst v přiloženém dokumentu ve formátu pdf.
Laudatio za všechny nové držitele titulu přednesl Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Novým titulem DSc. (nebo Res. Prof.) za jménem se od nynějška pyšní tyto osobnosti:
Doc. PhDr. Michal Bauer, Ph.D., DSc., Národohospodářský ústav AV ČR a CERGE-EI
Michal Bauer je odborníkem na behaviorální ekonomii, rozvojovou ekonomii a experimentální ekonomii. Jeho výzkumy mapují, jakým způsobem ekonomické a psychologické faktory ovlivňují rozhodování. Mají odezvu i v zahraničí a publikovaly je nejen mezinárodní ekonomické časopisy s vysokým impakt faktorem, ale také vysoce prestižní vědecký časopis Nature (více informací v článku Lékaři vakcínám zcela věří. Kdyby to lidé věděli, nechali by se očkovat více).
O výzkumu Michala Bauera jsme psali také v magazínu A / Věda a výzkum 3/2020:
Doc. Ing. Petr Cintula Ph.D., DSc., Ústav informatiky AV ČR
Petr Cintula se zabývá problémy logiky na pomezí matematiky a teoretické informatiky. Zabývá se abstraktní algebraickou logikou, substrukturální logikou a matematickou fuzzy logikou. Ve své disertaci významným způsobem navázal na teorie Petra Hájka, zakladatele fuzzy logiky. Zaměřil se v ní především na využití neklasické teorie „slabě-implikativní logiky“, konkrétněji na logické modelování ve vysoce formalizovaných situacích, v nichž je klasická binární logika nedostatečná či příliš vágní.
Prof. RNDr. Oldřich Fatka, Ph.D., DSc., Ústav geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK
Hlavním oborem zájmu Oldřicha Fatky je paleontologie, jmenovitě funkční morfologie, systematická klasifikace a paleoekologie různých skupin bezobratlých živočichů jako jsou trilobiti, ostnokožci a hyoliti. Zabývá se stratigrafií svrchního prekambria a spodního paleozoika. Je autorem téměř stovky knižních a časopiseckých publikací, účastnil se desítek expedic a exkurzí po celém světě.
Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D., DSc., Ústav pro českou literaturu AV ČR
Magdalena Jacková se věnuje literatuře a kultuře na českém území v raném novověku. Soustředí se především na drama vznikající mezi 16. až 18. stoletím. Její disertace vykresluje poetiku latinsky napsaných dramat s biblickou tematikou, které vznikly na českém území, zároveň však představují velmi specifický a pozoruhodný nadnárodní fenomén. A jako taková má tato disertace svou přitažlivost i pro širší evropskou badatelskou veřejnost. Ambicí Magdaleny Jackové je však rovněž učinit ten pozapomenutý kulturní jev také součástí české paměti.
Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., DSc., Národohospodářský ústav AV ČR a CERGE-EI
Hlavními obory zájmu Štěpána Jurajdy jsou ekonomie práce a ekonomie vzdělávání. Byl členem Národní ekonomické rady vlády, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Ve své disertaci se zaměřil na identifikační strategie v moderních válečných konfliktech za použití ekonomických metod k řešení otázek, které jsou důležité pro společenské a humanitní vědy.
Vladimir Lotoreichik, Ph.D., DSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
Vladimir Lotoreichik si získal renomé v analýze singulárních Schrödingerových a Dirakových operátorů a ve spektrální geometrii. Témata, jimž se věnuje, se týkají tvarové optimalizace a asymptotického chováni vlastních hodnot diferenciálních operátorů. Je autorem nebo spoluautorem více než 60 časopiseckých nebo sborníkových textů.
Doc. Ing. et Ing. Vilém Neděla, Ph.D., DSc., Ústav přístrojové techniky AV ČR
Vilém Neděla je odborníkem v oboru elektronové mikroskopie a více než 20 let pracuje na výzkumu a vývoji nových detektorů signálních elektronů. Pomocí matematicko-fyzikálních simulací také vyvíjí nové metody pro zobrazování elektricky nevodivých, často na radiační poškození vysoce citlivých vzorků ve vysokém rozlišení.
RNDr. Gabriela Pavlínková, Ph.D., DSc., Biotechnologický ústav AV ČR
Doktorka Pavlínková se zabývá specificky transkripční a epigenetickou regulací v embryonálním vývoji, molekulární genetice vývojových poruch, neuro-senzorickými poruchami a poruchami sluchu. Její disertační práce se věnuje molekulární genetice kongenitálních malformací poruch sluchu.
Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. et Ph.D., DSc., Ústav pro českou literaturu AV ČR
Petr Plecháč je badatelem v oblasti stylometrické analýzy a strojového učení, a to v kontextu české i světové literární vědy. Mezinárodního renomé dosáhl jeho výzkum, který za použití strojového učení a versologických charakteristik určil míru (spolu)autorství hry Jindřich VIII. Williama Shakespeara. Již dříve získal významná vědecká ocenění jako jsou Cena předsedy GA ČR, Prémie Otto Wichterleho či The Visegrad Group Academies Young Research Award.
RNDr. Štěpán Sklenák, Ph.D., DSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Štěpán Sklenák je odborníkem v oboru teoretických výpočtů při výzkumu aktivních míst v zeolitových katalyzátorech. Obory jeho zájmu jsou modelování struktury, reaktivity, katalytické aktivity a vlastností zeolitů za využití kvantové chemie. Věnuje se struktuře a reaktivitě zeolitu z teoretického hlediska a přispěl k objasnění vlastností kationtů kovů v zeolitech s ohledem na jejich polohu. Jeho výzkum je kompetitivní ve světovém měřítku, za nějž obdržel řadu ocenění, např. národní cenu Česká hlava.
Doc. PhDr. Lucie Storchová, Ph.D., DSc., Filosofický ústav AV ČR
Lucie Storchová se zabývá humanistickou literaturou ve střední Evropě, intelektuálními dějinami raného novověku, komeniologií, cestopisnou literaturou v raném novověku a teorií historické vědy. Její práce má výrazný mezioborový charakter a je rozkročena mezi historickou antropologií, filologií a literární vědou. Témata, jimž se věnuje, jsou především učenecká komunikace, fungování literárních polí a přenosy vědění v univerzitním prostředí.
Titul „doktor věd“ uděluje Akademie věd ČR na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR, které je podloženo výsledky náročného řízení. Od roku 2003 bylo uděleno celkem 224 těchto titulů.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
- V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR