Spermie, software, peptidy či imunita. Akademie bodovala v soutěži Česká hlava

11. 11. 2026

Ocenění pro nejlepší tuzemské objevy, vynálezy a patenty. Zároveň nejvyšší pocta, jaké můžou jejich autoři u nás dosáhnout. To vše představuje soutěž Česká hlava. Na vyhlášení vítězů pro rok 2026 zazněla hned čtyři jména badatelů a badatelek z Akademie věd ČR: Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu, Veronika Niederlová z Ústavu molekulární genetiky a Tomáš Pluskal a Robin Kryštůfek z Ústavu organické chemie a biochemie. Galavečer se konal 10. listopadu v Planetáriu Praha, záznam odvysílá Česká televize 14. listopadu od 18 hodin.

Kateřina Komrsková se zaměřuje na molekulární mechanismy oplození, biologii spermií a příčiny mužské neplodnosti. Zjistila, že protein CD46 umožňuje rozlišit funkční spermie od těch, které jsou již nevratně poškozené, a lze jej díky tomu využít jako biologický marker jejich kvality. Za svůj objev získala Cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, která se uděluje v oblasti medicíny.

„Ženy procházejí při asistované reprodukci velmi náročnou hormonální přípravou a mají jen pár vajíček. Ta si rozhodně zaslouží být oplodněna pouze nejkvalitnějšími spermiemi, jenže jejich výběr zatím stále naráží na limity současných technologií,“ říká Kateřina Komrsková v článku Bohyně plodnosti v chrámu lásky, který vyšel v A / Magazínu 3/2025.

Kateřina Komrsková působí v Biotechnologickém ústavu AV ČR. Ve svém výzkumu navrhla novou technologii pro diagnostiku spermií. (CC)

Softwarový pomocník
Cena Invence společnosti ABB se uděluje za mimořádný objev, patent nebo vynález dosažený v posledních letech. V tomto roce náleží Tomáši Pluskalovi za vývoj výpočetních technologií, které badatelé po celém světě používají pro automatizované zpracování dat z hmotnostních spektrometrů. Se svým týmem zkoumá také možnosti umělé inteligence.

Z původně akademického projektu postupně vznikla rozsáhlá softwarová platforma a později také komerční technologie využívaná v biotechnologickém, farmaceutickém a chemickém průmyslu. Svou práci, soukromý život i lásku k Japonsku Tomáš Pluskal přiblížil v rozhovoru Vědec s černým páskem, který jsme otiskli v A / Magazínu 4/2023.

Tomáš Pluskal pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jeho kariéru i soukromí formoval desetiletý pobyt v Japonsku. (CC)

Léčiva rychleji a levněji
Do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR putovalo i další ocenění, tentokrát určené pro mladé výzkumníky. Cenu Doctorandus společnosti IDEA StatiCa za technické vědy obdržel Robin Kryštůfek. Zabývá se peptidy, krátkými řetězci aminokyselin, které mohou v těle velmi přesně ovlivňovat biologické procesy.

Peptidová léčiva jako například inzulin nebo semaglutid se používají při léčbě cukrovky či obezity. Jejich vývoj je však často pomalý a nákladný. Mladý vědec sestrojil automatický přístroj SPENSER, jenž dokáže současně připravit stovky různých peptidů, čímž proces urychlí a zlevní.

O jeho práci si můžete přečíst v článku Vědci z ÚOCHB krotí houbu, která je smrtelně nebezpečná pro pacienty s oslabenou imunitou publikovaném na webu ústavu.

Doktorand Robin Kryštůfek pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Jak fungují imunitní buňky
Cenu Doctorandus společnosti Veolia za nejvýraznější počin v oblasti přírodních věd získala imunoložka Veronika Niederlová, jež se zabývá T-lymfocyty. Jde o buňky imunitního systému, které nás chrání před infekcemi a nádorovým bujením. Při některých onemocněních však naopak můžou poškozovat vlastní tělo.

Veronika Niederlová se zaměřuje konkrétně na CD8 T-lymfocyty. Když se setkají například s virovou infekcí, musí se rozhodnout, jakou úlohu převezmou: některé se promění v bojovníky, kteří infikované buňky rychle zlikvidují a následně většinou zaniknou. Jiné se stanou paměťovými buňkami, které mohou v organismu přežívat řadu let a při opětovném setkání se stejnou infekcí umožní mnohem rychlejší obranu.

Mladá vědkyně dále zjišťovala, co se s imunitními buňkami děje při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních, jako jsou Crohnova choroba či diabetes 1. typu.

Imunoložka Veronika Niederlová absolvovala doktorské studium v Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

O svých vědeckých začátcích, zkušenostech s doktorským studiem i radosti z bádání hovořila Veronika Niederlová v rozhovoru Existuje recept na úspěšný doktorát?

25 let podpory vědy
Soutěž vyznamenává nejlepší české vědce, výzkumníky a techniky již čtvrt století. V jubilejním 25. ročníku prestižního projektu se udělovalo celkem devět ocenění. Národní cenu vlády Česká hlava získal významný odborník na řečové technologie a umělou inteligenci Jan Černocký z Vysokého učení technického v Brně.

Cenu ministra životního prostředí ČR si odnesl Ondřej Jankovský z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze za vývoj pokročilých materiálů pro čistou a bezemisní energetiku. Cena Industrie společnosti CSG za nejvýraznější výrobkovou nebo technologickou inovaci putuje na Západočeskou univerzitu v Plzni. Odbornou porotu zaujal systém DigiDiaDem (Digitální diagnostika demencí) pro orientační samovyšetření paměti a řeči, jehož autorem je Luboš Šmídl.

Michal Stehlík z Univerzity Karlovy obdržel Cenu Media za mimořádný přínos v propagaci a popularizaci tuzemské vědy a techniky v České republice či v zahraničí. Mimořádnou cenu poroty získal Jan Kubeš z Univerzity Karlovy, který se věnuje spojitosti léčby rakoviny s poškozením srdečního svalu.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Ústav molekulární genetiky AV ČR; Tomáš Belloň, Ústav organické chemie; Shutterstock

Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Spermie, software, peptidy či imunita. Akademie bodovala v soutěži Česká hlava

Přečtěte si také

A / Newsletter