Akademie věd podpořila ambiciózní výzkumy devíti osobností

10. 11. 2026

Akademie věd ČR udělila dvě ocenění, jimiž podporuje vědkyně a vědce v různých fázích kariéry: Akademickou prémii, která se předávala už podvacáté, a prémii Lumina quaeruntur. Tři zkušení badatelé a šest perspektivních vědkyň a vědců mohou díky finanční podpoře několik let naplno rozvíjet své výzkumy, ať už jde o nové materiály, mikroplasty v rostlinách nebo proměny bydlení.

Obě prémie představují nejvyšší formu podpory, jakou Akademie věd ČR nabízí. Laureátky a laureáti je převzali v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě 9. listopadu 2026 – den po skončení popularizačního festivalu Týden Akademie věd ČR. Podle předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka je to symbolické: „Projekty, které prémiemi podpoříme, nevznikají jen pro úzký okruh odborníků. Každý z nich se dotýká našich životů a jejich výsledky mají sloužit celé společnosti.“

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek

Prémie podle něj oceňují dosavadní práci laureátek a laureátů, zároveň však vyjadřují důvěru, kterou do nich Akademie věd vkládá. „Na několik let jim poskytujeme finanční prostředky, aby se mohli věnovat otázkám, které sami považují za nejdůležitější.“

Akademická prémie
Akademickou prémii – Praemium Academiae – uděluje Akademie věd ČR špičkovým vědkyním a vědcům. Letos ji převzali Jan Čížek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, Martin Reichard z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR.

Podporu až 30 milionů korun mohou v následujících šesti letech čerpat na mzdy, náklady spojené s výzkumem či pořízení technického vybavení. Letos se předávání Akademické prémie uskutečnilo už podvacáté. „Význam tohoto ročníku navíc podtrhuje ještě jeden milník: počet laureátů dnes totiž překročí hranici padesáti,“ doplnil Radomír Pánek.

Kovové vrstvy bez tavení
Jan Čížek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se věnuje metodě cold spray, která dokáže vytvářet ochranné vrstvy, opravovat poškozené součásti či je rovnou vyrábět, aniž by bylo nutné kov roztavit. Chce porozumět tomu, co se při extrémně rychlém nárazu kovových částic odehrává uvnitř materiálu až na úrovni atomů, a otevřít tak cestu k materiálům s vlastnostmi, jichž by šlo jinak dosáhnout jen stěží. Jeho tým jako první na světě například vytvořil touto metodou souvislou vrstvu čistého wolframu.

Jan Čížek

„Věda je nádherná, je to jedno z nejkrásnějších povolání, která si člověk může zvolit, ale popravdě vás dovede dost pohltit. Mít doma vědeckého pracovníka je opravdu jen pro silné povahy,“ poznamenal Jan Čížek a poděkoval také kolegům, bez nichž by prémii podle svých slov nezískal. „Slibuji, že se pokusím, aby z prémie bylo něco zajímavého a ideálně i něco překvapivého.“ Rozhovor s Janem Čížkem si můžete přečíst na webu AV ČR.

Stárnutí a životní cykly ryb
Proč některé ryby dospívají během několika měsíců, zatímco jiné žijí řadu let? Evoluční ekolog Martin Reichard z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zkoumá, jakou roli v délce života a rozmnožování hrají prostředí a vztahy mezi organismy. Patří k průkopníkům výzkumu stárnutí na halančících, drobných rybách s mimořádně krátkým životním cyklem, s nimiž v současnosti pracují i biomedicínské obory.

Martin Reichard

„Je to pro mě nejen velká čest, ale zároveň velký závazek proměnit prémii v něco, na co budeme za šest let velice pyšní,“ uvedl Martin Reichard. O jeho výzkumu se více dočtete zde.

Bydlení jako investice
Bydlení se během posledních dvou desetiletí proměnilo z domova v investici. Majetkové nerovnosti, které s ním souvisejí, mohou narušovat soudržnost společnosti. Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR v projektu HouStab hledá odpověď na otázku, proč se tyto nerovnosti v některých evropských zemích prohlubují rychleji než jinde. Jeho závěry mají posloužit jako vodítko pro evropskou regulaci i českou bytovou politiku.

Martin Lux

Martin Lux vyzdvihl, že Akademickou prémii získal sociologický výzkum. „Dnes se k moci zase snaží dostat lidé, kteří chtějí skutečné poznání vyměnit za ideologii. Sociologie tento proces možná nezvrátí, ale může ho aspoň zkoumat a vytvářet mosty mezi vzdalujícími se fragmenty české společnosti. A tahle cena by tomu měla napomoci.“

Prémie Lumina quaeruntur
Lumina quaeruntur podporuje vědkyně a vědce, kteří získali doktorský titul před méně než deseti lety, přičemž do této lhůty se nezapočítává rodičovská přestávka. „Název prémie volně překládáme jako ‚hledání světel‘, což vystihuje, v čem chceme badatelkám a badatelům pomoci: v hledání vlastního směru. Dáváme jim proto prostředky, díky nimž mohou založit svou výzkumnou skupinu,“ řekl Radomír Pánek.

Podpora dosahuje až čtyř milionů korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu hradí pracoviště, kde laureátka či laureát působí.

Podobně jako u Akademické prémie i počet nositelek a nositelů prémie Lumina quaeruntur překročil hranici padesáti. Letos ji obdrželi Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR, Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Václav Hrnčíř z pražského Archeologického ústavu AV ČR a Kieran O’Mahony z Etnologického ústavu AV ČR.

Přesnější datování nálezů
Radiouhlíkové datování naráží na své meze všude, kde se původní materiál nedochoval nebo byl znečištěn. Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR proto vyvíjí metodiku, která má umožnit určit stáří konkrétních organických látek přímo v archeologických vzorcích, například ve zbytcích uchovaných v pravěké keramice. Tyto látky mohou prozradit nejen stáří nálezu, ale i to, k čemu sloužil.

Veronika Brychová

Jak laureátka zmínila, v některých oblastech je třeba dohnat zahraniční kolegy. „A máme i nápady, kde bychom se snad mohli dostat i před ně. Takže doufám, že se nám to povede.“ Více o výzkumu Veroniky Brychové se dozvíte v Podcastu Akademie věd a v rozhovoru zde.

Cesta mikroplastů do rostlin
Mikroplasty v rostlinách jsou stále naléhavějším environmentálním problémem. Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR chce pomocí kombinace dvou optických technik, Ramanovy spektroskopie a metody LIBS, odhalit, jak se mikroplasty do rostlin dostávají, kde se v nich ukládají a jak působí na okolní tkáně. Zajímá ji například, zda částice ulpívají jen na povrchu, nebo pronikají hlouběji do rostliny.

Pavlína Modlitbová

„Ramanova spektroskopie nám řekne, jaké je molekulové složení, takže přesně identifikujeme, o jaké plasty jde. LIBS je prvková analýza, díky níž navíc víme, jestli jsou na plastu navázané třeba těžké kovy,“ vysvětlila Pavlína Modlitbová, která loni získala také ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Uhlík místo vzácných kovů
Displeje s technologií OLED v současnosti stojí na vzácných, drahých a toxických těžkých kovech, jako je iridium. Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR je chce nahradit dostupnějšími sloučeninami uhlíku v takzvané nízkovalentní formě. Ty však bývají nestabilní. Pokud se je podaří stabilizovat, mohly by najít uplatnění i v katalýze či materiálové chemii.

Prémii za Ondřeje Mrózka převzal ředitel Ústavu anorganické chemie AV ČR Kamil Lang.

Výzkum Ondřeje Mrózka letos podpořil ERC Starting Grant. Prémii za něj na ceremoniálu převzal ředitel jeho domovského pracoviště Kamil Lang.

Jak buňky kopírují DNA
Než se buňka rozdělí, musí přesně zkopírovat svou DNA. Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá, jak buňky za běžných i stresových podmínek volí místa, odkud kopírování zahájí, a jak se tento proces mění u buněk s více kopiemi genomu. Její výzkum má objasnit, jak kopírování DNA souvisí s růstem a obnovou tkání i s ochranou dědičné informace před poškozením.

Hana Polášek-Sedláčková

„Když jsem začínala studovat, profesor mi řekl, že 90 % vědy je zklamání. Měl pravdu, je hodně dní, kdy se nedaří. Ale pak přijde chvíle, kdy v mikroskopu uvidíte něco, co před vámi ještě nikdo na světě neviděl. A to smaže ty předchozí nepodařené dny,“ zavzpomínala. Výzkum vědkyně letos podpořil také ERC Starting Grant.

Počátky technologie
Jak a proč se u člověka rozvíjela technologická vyspělost, zůstává nejasné. Většina raných nástrojů totiž vznikla z organických materiálů, které se nedochovaly. Václav Hrnčíř z pražského Archeologického ústavu AV ČR proto propojí archeologii s poznatky o současných tradičních společnostech, například lovcích-sběračích, a prozkoumá, proč některé z nich vytvářejí škálu složitých technologií, zatímco jiné používají skromnější výbavu.

Václav Hrnčíř

„Přežít v arktické zimě vyžaduje mnohem pokročilejší technologie než život v teplé poušti,“ vysvětlil Václav Hrnčíř. Tamní lovci proto používali například kajaky nebo harpuny složené z mnoha součástek. Laureát také zdůraznil význam dlouhodobé podpory, kterou prémie poskytuje: „V době, kdy každých pár let musíme žádat o granty, je pět let něco opravdu významného.“

Rewilding a vnímání smrti
Rewilding je přístup k ochraně přírody, který do krajiny vrací přirozené procesy a ponechává ji více jejímu samovolnému vývoji. Kieran O’Mahony z Etnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak tento přístup proměňuje naše vnímání smrti v přírodě a proč některou smrt chápeme jako přirozenou, zatímco jiné se snažíme předejít. Ukazuje, že nejde jen o to, kolik života do krajiny vrátíme, ale také o to, jak jsme ochotni smrt přijmout.

Kieran O’Mahony

„Kdyby mi před deseti lety, když jsem začínal s doktorátem, někdo řekl, že budu pracovat v české vědě a získám takovou podporu, nevěřil bych mu,“ přiznal.

Více informací o Akademické prémii a prémii Lumina quaeruntur najdete na webu AV ČR, podrobnosti o oceněných v tiskové zprávě.

Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.

Připravili: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.