
Když matky nemohou pracovat podle svých představ
24. 09. 2026
Nový policy brief think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR analyzuje, nakolik mohou české matky s předškolními dětmi pracovat v rozsahu, který by si samy přály, a jaké překážky jim v tom brání. Unikátní analýza ukazuje výrazný rozdíl mezi jejich pracovními preferencemi a skutečným zapojením na trhu práce a zároveň vyčísluje možné přínosy odstranění těchto bariér pro veřejné rozpočty. Které překážky jsou nejdůležitější u matek nejmenších dětí a které u matek starších předškoláků? A kolik by veřejné rozpočty mohly získat, pokud by matky mohly pracovat podle svých představ?
Téměř tři čtvrtiny matek s předškolním dítětem podle analýzy1 své pracovní preference nenaplňují – pracují méně, nebo naopak více, než by si přály. Celkem 92,5 % z nich by chtělo pracovat, většina však preferuje částečný úvazek - průměrně by chtěly pracovat přibližně 17 hodin týdně. Ve skutečnosti pracuje jen zhruba polovina z nich.
Překážky, které matkám brání v naplnění jejich pracovních představ, se přitom výrazně liší podle věku nejmladšího dítěte. Mezi matkami s nejmladším dítětem do tří let, které nemohou pracovat podle svých preferencí, je nejčastější bariérou nedostupnost pravidelné péče o děti: 61 % z nich nemá pro dítě pravidelné hlídání a zároveň by chtělo pracovat více, než aktuálně pracuje. Méně významnou ale stále důležitou roli zde hraje slabý kontakt s původním zaměstnavatelem a nedostatek flexibilních pracovních podmínek. U matek dětí ve věku tři až pět let naopak dominuje právě chybějící flexibilita práce, se kterou se potýká přibližně polovina z nich.
Vyšší zapojení matek do práce přitom nemá dopad jen na jejich vlastní příjmy a kariérní možnosti, ale také na veřejné rozpočty. Pokud by všechny matky předškolních dětí mohly pracovat v rozsahu odpovídajícímu jejich preferencím, mohl by se podle odhadů zvýšit výběr daně z příjmu a odvodů na sociální a zdravotní pojištění přibližně o 16 miliard korun ročně.
„Největší fiskální potenciál je samozřejmě u matek, které dnes nepracují, ale pracovat by chtěly. Jejich zapojení na trh práce by podle našich simulací mohlo veřejným rozpočtům přinést zhruba 17,8 miliardy korun ročně. Naopak přizpůsobení úvazků již pracujících matek jejich preferencím by výnos snížilo asi o 1,9 miliardy korun ročně. Celkový čistý efekt tak činí přibližně 15,9 miliardy korun ročně,“ upřesňuje autorka studie Klára Kalíšková.
Pro představu, odhadovaných 16 miliard korun odpovídá přibližně roční státní provozní podpoře více než 100 tisíc plně obsazených míst v dětských skupinách. Jejich celková kapacita v Česku přitom v červenci 2026 činila zhruba 32,4 tisíce míst. Analýza tak ukazuje, že vyšší zapojení matek malých dětí na trhu práce není jen otázkou slaďování rodiny a zaměstnání, ale může představovat i významný rozpočtový zdroj s potenciálem pokrýt náklady na odstraňování bariér, které ženám brání pracovat podle jejich preferencí.
Policy brief doporučuje dále rozšiřovat cenově a místně dostupnou péči o děti, zejména do tří let. Důležitá je přitom nejen kapacita péče, ale i její časová flexibilita a možnost využívat ji v rozsahu odpovídajícím částečným úvazkům, které většina matek preferuje. Zároveň je žádoucí podporovat flexibilnější pracovní podmínky a udržování kontaktu rodičů se zaměstnavatelem během rodičovské dovolené. Třetím doporučením je úprava daňového systému tak, aby neznevýhodňoval návrat druhého z rodičů do zaměstnání a zvyšoval čistý výnos z práce i při nízkých výdělcích.
Celý text studie k dispozici zde.
K danému tématu vydala IDEA již v minulosti řadu původních empirických studií jako např.:
- Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží https://idea.cerge-ei.cz/studies/castecne-uvazky-v-cesku-vzacne-zbozi
- Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí: analýza výnosů a nákladů https://idea.cerge-ei.cz/studies/verejna-podpora-mist-ve-skolkach-se-stale-vyplati-analyza-vynosu-a-nakladu
- Ruce a mozky českých žen stále nevyužity https://idea.cerge-ei.cz/studies/ruce-a-mozky-ceskych-zen-stale-nevyuzity
- Vliv zvýšení rodičovského příspěvku na participaci žen na trhu práce https://idea.cerge-ei.cz/studies/vliv-zvyseni-rodicovskeho-prispevku-na-participaci-zen-na-trhu-prace
Kontakt na autorku studie:
Klára Kalíšková, klara.kaliskova@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
- Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
- Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
- Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
- Archeologický chatbot přibližuje historii oppida Závist
- Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
- Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Hydrologický ústav AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.