Zahlavi

Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině

06. 10. 2026

Co otrávilo psy na Lipně a jaké důkazy vedly k objasnění případu? Které vzácné brouky ukrývá Šumava, co žije v hlubinách Tichého oceánu a jak se vyrábělo víno v římské době? Nový, již 23. cyklus Akademických půlhodinek nabídne sedm popularizačních přednášek z oblasti přírodních věd, archeologie, umění i práva. Společně jej pořádají Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Podzimní série začíná ve středu 7. října 2026 a potrvá do 25. listopadu. Přednášky se konají vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Úvodní přednáška Miroslava Lapky „Land-Art stále živý“ nabídne pohled na propojení umění, krajiny a udržitelnosti. O týden později se posluchači vydají na Šumavu za vzácnými brouky v přednášce entomologa Lukáše Draga, který představí nejzajímavější druhy vázané na staré stromy a mrtvé dřevo. Za skutečnou výpravou do neznáma se Akademické půlhodinky pustí 21. října. Biolog Oldřich Nedvěd pozve posluchače do hlubin Tichého oceánu v Clarion-Clippertonově zóně. Řeč bude o barvách hlubokomořských živočichů i o tom, co lze objevit na vraku Titaniku.

Velkou pozornost vzbudily letos v létě také otravy psů na Lipně. Hydrobiolog Petr Znachor na přednášce 4. listopadu vysvětlí, jak k nim došlo a které sinice je způsobily. Na základě terénních nálezů, mikroskopických snímků a výsledků chemických analýz přiblíží důkazy, které vedly k potvrzení otrav. Přednáška zároveň ukáže, jak podobným rizikům předcházet a zda se může podobná situace opakovat i v dalších letech.

Akademické půlhodinky se tentokrát vydají i do oblasti práva. Soudce Petr Kolban 11. listopadu představí svůj pohled na problematiku domácího násilí a zprostředkuje posluchačům střípky z jihočeských trestních kauz. Následovat bude přednáška mladé parazitoložky Zuzany Pavlíčkové, která se bude věnovat více či méně škodlivým obyvatelům střev lidí a zvířat. V závěru cyklu vezme archeobotanik Jaromír Beneš posluchače za vínem do římské doby. Na příkladu archeologického výzkumu v Severní Makedonii ukáže, co mohou zuhelnatělé pecky a dřevo vinné révy prozradit o výrobě vína před téměř dvěma tisíci lety a jak archeobotanika pomáhá rekonstruovat tehdejší krajinu i zemědělství.

Akademické půlhodinky se konají od roku 2013 a jsou určeny široké veřejnosti. Odborníci z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v nich představují výsledky svého výzkumu srozumitelně a bez odborných bariér. Každá přednáška trvá přibližně 30 minut a po jejím skončení následuje prostor pro dotazy a diskusi.

Program 23. cyklu Akademických půlhodinek:

  1. 10. Miroslav Lapka: Land-Art stále živý. Hledání nových příležitostí pro udržitelnost místa
  2. 10. Lukáš Drag: Vzácní brouci Šumavy
  3. 10. Oldřich Nedvěd: 20 000 mil pod mořem za faunou Clarion-Clippertonovy zóny
  4. 11. Petr Znachor: Nebezpečné sinicové nárosty a psí otravy na Lipně
  5. 11. Petr Kolban: Domácí násilí a jak se mu bránit – „Odsuzuji, ale nesoudím“
  6. 11. Zuzana Pavlíčková: Kdo žije v našem střevě? Příběh prvoka Blastocystis
  7. 11. Jaromír Beneš: Víno pod mikroskopem – archeobotanika římského vinařství u Ochridského jezera

Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/8068-akademicke-pulhodinky-23-cyklus/

Kontakt:

Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce