Zahlavi

Radiační podmínky, včetně kosmického záření, bude simulovat nové pracoviště

01. 10. 2026

Ozařovnu vybavenou výkonným kobaltovým ozařovačem T100 otevírá Ústav jaderné fyziky AV ČR v prostorách na Bulovce v Praze. Zařízení rozšíří výzkumné možnosti pro studium vlivu záření na živé organismy nebo pro kosmický výzkum České cesty do vesmíru. S aktivitou 300 TBq (terabecquerelů) patří k nejsilnějším zařízením svého druhu v ČR.

Ozařovač T100 umožňuje vytvářet intenzivní a přesně definované pole ionizujícího záření a ozařovat vzorky za kontrolovaných podmínek. Vědci tak mohou pracovat se stanovenými dávkami a dávkovými příkony a následně vyhodnocovat účinky záření na biologické vzorky, materiály nebo elektronické součástky. 

T100 bude sloužit také ke kalibraci a ověřování dozimetrů, včetně detektorů používaných v radioterapii, a k vývoji a testování nových dozimetrických systémů.  

Další možnosti využití zahrnují radiobiologický výzkum, testování radiační odolnosti materiálů a elektroniky, výzkum scintilačních materiálů, retrospektivní dozimetrii a ozařování vzorků pro další experimenty.

Nové zařízení nahrazuje původní ozařovač, který na pracovišti sloužil několik desetiletí a dosáhl hranice své technické životnosti. Pořízení ozařovače T100 a rekonstrukce souvisejících prostor představovaly pro Akademii věd ČR investici ve výši 21 milionů korun.

„Je to velká investice, ale bez investic se ve výzkumu dál prostě neposuneme. Tento nový přístroj otevírá nové možnosti a horizonty výzkumu – od kosmu až po radiomedicínu," zdůrazňuje předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Nový ozařovač doplňuje další zařízení Ústavu jaderné fyziky AV ČR (ÚJF AV ČR), mezi něž patří pět urychlovačů částic a zdroje neutronů z výzkumného jaderného reaktoru provozovaného Centrem výzkumu Řež s.r.o. „Nový ozařovač výrazně rozšíří možnosti našeho výzkumu a propojí oblasti, kterým se v ÚJF dlouhodobě věnujeme. Zároveň otevře nové možnosti spolupráce s dalšími vědeckými pracovišti i aplikační sférou,“ říká Ondřej Svoboda, ředitel ÚJF AV ČR.

Česká cesta do vesmíru

Ozařovač se uplatní také při přípravě vesmírných experimentů CZPAD a ZOE, které ÚJF AV ČR chystá pro vědecký program mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Experiment CZPAD se zaměřuje na osobní dozimetrii astronauta a má přispět ke zvýšení bezpečnosti lidí při budoucích dlouhodobých pilotovaných misích. Získané poznatky ale bude možné využít
i v letecké dopravě, jaderné energetice nebo ve zdravotnictví.

Projekt ZOE zkoumá vliv podmínek kosmického prostředí na raný embryonální vývoj obratlovců s využitím embryí křepelky japonské. Kontrolované, a tedy měřitelné záření z ozařovače T100 umožní mimo jiné simulovat radiační složku kosmického prostředí.

Kontakt:
Mgr. David Šebek
manažer publicity ÚJF AV ČR
+420 724 159 433
sebek@ujf.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Oddělení dozimetrie záření (ODZ) je odborné pracoviště Ústavu jaderné fyziky AV ČR zaměřené na ionizující záření – jeho měření, biologické účinky a ochranu před jeho působením. Propojuje fyziku, dozimetrii, radiační metrologii a radiobiologii s praktickými aplikacemi v medicíně, radiační ochraně a kosmickém výzkumu. Významnou součást jeho činnosti tvoří vývoj a testování dozimetrických systémů a metod přesného měření ionizujícího záření.

Ústav jaderné fyziky AV ČR je veřejná výzkumná instituce Akademie věd České republiky zaměřená na základní i aplikovaný výzkum v jaderné fyzice a souvisejících oborech. Výzkum ústavu sahá od studia vlastností atomových jader a jaderných reakcí až po praktické využití jaderně-fyzikálních metod v medicíně, energetice, ochraně před zářením, materiálovém výzkumu nebo kosmických misích. 

Vědci ÚJF se zabývají mimo jiné jadernými reakcemi a strukturou atomových jader, fyzikou těžkých iontů, neutronovou fyzikou, dozimetrií, radiační ochranou a vývojem metod a technologií využívajících ionizující záření. 

Ústav provozuje Centrum urychlovačů a jaderných analytických metod (CANAM), které sdružuje unikátní experimentální zařízení a poskytuje infrastrukturu pro výzkum českým i zahraničním vědeckým týmům. ÚJF zároveň spolupracuje s univerzitami, výzkumnými institucemi a mezinárodními organizacemi a podílí se na řadě mezinárodních výzkumných projektů. 

Instalace hlavice ozařovače

Instalace hlavice ozařovače

FOTO: ÚJP PRAHA Daniel Kasal
Ozařovač T100

Ozařovač T100

FOTO: Akademie věd ČR, Josef Landergott
Příprava experimentu

Příprava experimentu

FOTO: ÚJP PRAHA Daniel Kasal
Příprava experimentu

Příprava experimentu

FOTO: ÚJP PRAHA Daniel Kasal
T100 se zapnutými zaměřovacími lasery

T100 se zapnutými zaměřovacími lasery

FOTO: ÚJP PRAHA Daniel Kasal
Zaměřování ozařování pomocnými lasery

Zaměřování ozařování pomocnými lasery

FOTO: ÚJP PRAHA Daniel Kasal

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce