Prezident propůjčil bývalé předsedkyni AV ČR Heleně Illnerové Řád bílého lva

Prezident republiky Petr Pavel propůjčil někdejší předsedkyni Akademie věd ČR Heleně Illnerové nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva II. třídy. Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy udělil Pavlu Hobzovi z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jednomu z nejcitovanějších českých vědců. Vyznamenání převzali 28. října 2026 při ceremoniálu na Pražském hradě.

Prezident Petr Pavel ocenil u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu 51 osobností – mezi jinými také šestici vědkyň a vědců. V projevu připomněl význam osobní statečnosti a vyzval k ochraně státu i životního prostředí. „Společně potvrzujeme úctu k hodnotám naší ústavy, naší demokratické republiky a zároveň vzdáváme hold osobnostem, které zásadní měrou přispívají k rozvoji této země. Často navzdory okolnostem své doby, společnosti nebo vlastnímu osudu,“ řekl Petr Pavel.

Vyznamenaným badatelům poblahopřál předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek: „Udělení Řádu bílého lva Heleně Illnerové je mimořádnou událostí a zaslouženým uznáním. Rád bych připomněl, že se jako bývalá předsedkyně Akademie věd zásadním způsobem zasloužila o rozvoj a prestiž celé naší instituce. Heleně Illnerové i Pavlu Hobzovi, který patří k absolutní světové špičce v kvantové chemii, srdečně gratuluji.“

Helena Illnerová: První žena v čele Akademie věd
Prezident České republiky propůjčil Heleně Illnerové nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva druhé třídy – za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti vědy.


Někdejší předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová

Helena Illnerová se do organizace vědy zapojila po roce 1989. V letech 1993–2001 zastávala po dvě funkční období post místopředsedkyně Akademie věd ČR. V letech 2001–2005 stála jako první žena v jejím čele. V minulosti předsedala také Učené společnosti ČR a České komisi pro UNESCO.

„Moje životní krédo je být intenzivní ve všem, co dělám. Být užitečná tam, kde to jde, aby lidi měli také radost a aby to, co dělám, k něčemu bylo. To jsem si přepisovala každý rok vždycky do kalendáře,“ říká Helena Illnerová a dodává, že Akademie věd ČR pro ni představuje hlavně dobrou vědu a dobré vědce.

Helena Illnerová patří ke světovým autoritám v chronobiologii – nauce o čase v živých organismech. Jako první prokázala, že funkce centrálních biologických hodin v mozku savců, uložených v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, závisí na délce dne v průběhu ročních období. Se svým týmem také zjistila, že tyto hodiny nesynchronizuje jen světlo, ale i nesvětelné podněty, například melatonin.

Chronobiologii zavedla Helena Illnerová nejen ve Fyziologickém ústavu AV ČR, ale v celé České republice. Oddělení, které vedla, je v současnosti mezinárodně uznávané a významně se podílí na výzkumu toho, jak se biologické hodiny synchronizují s vnějším prostředím. Její zásluhou se česká chronobiologická škola stala ve světové vědě zavedeným pojmem.

Pavel Hobza: Tvůrčí práce, která baví a naplňuje
Pavel Hobza převzal od prezidenta České republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy. Jeden z nejcitovanějších českých vědců působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde se věnuje výpočetní a teoretické chemii, především nekovalentním interakcím. Ty jsou desetkrát až stokrát slabší než kovalentní vazby, v chemii i biologii přesto hrají klíčovou roli. „Význam těchto sil spočívá právě v tom, že jsou slabé. Určují vlastnosti kapalin nebo biologických makromolekul, jako je DNA. Bez nich by život nebyl možný,“ vysvětluje Pavel Hobza.


Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

K nejvýznamnějším objevům Pavla Hobzy patří předpověď takzvané nepravé vodíkové vazby. Její experimentální potvrzení otevřelo cestu k nové definici vodíkové vazby, kterou v roce 2011 přijala Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii. „Nezměnil jsem učebnice, jak média často píší, šlo ale o velký úspěch zejména proto, že na počátku byla teoretická předpověď,“ pokračuje Pavel Hobza. Jeho tým se ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR podílel také na prvním přímém zobrazení takzvané σ-díry, která umožňuje vznik halogenových vazeb.

Pavel Hobza získal za svou práci mimo jiné cenu Česká hlava (2008), Schrödingerovu medaili (2017) a Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě (2022). Letos v říjnu oslavil osmdesáté narozeniny a stále vede výzkumnou skupinu, která nyní navrhuje další rozšíření definice vodíkové vazby. „Není většího potěšení než dělat tvůrčí práci, která vás baví a naplňuje,“ uzavírá Pavel Hobza.

Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pražský hrad, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také

• Spermie, software, peptidy či imunita. Akademie bodovala v soutěži Česká hlava
• Akademie věd podpořila ambiciózní výzkumy devíti osobností
• Akademie věd uspěla v soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, získala 19 z 51 grantů
• Karlovarsko je domovem lidí z mnoha zemí, říká Petr Bednařík z Akademie věd
• Na B-Festu Akademie věd zazněl sborový zpěv, rebetiko, rock i punk
• Prohlášení Akademie věd České republiky k roli České televize a Českého rozhlasu
• JAKNAJAK: sdílení zkušeností v Akademii věd pomáhá při realizaci projektů
• Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
• Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
• Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů