
Brněnská vědkyně zvítězila v soutěži mladých výzkumníků v kardiologii
24. 09. 2026
Brněnská vědkyně Zuzana Koščová vyhrála prestižní mezinárodní soutěž Rosanna Degani Young Investigator Award – v konkurenci 96 mladých vědců a vědkyň z celého světa obsadila 1. místo s výzkumem, který ukazuje, jak lépe a včas odhalit pacienty ohrožené srdečním selháním.
Zuzana Koščová, vědkyně z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně, se probojovala do finále prestižní mezinárodní soutěže Rosanna Degani Young Investigator Award, která se letos konala v rámci konference Computing in Cardiology 2026 v Madridu. Na soutěži představila odborné veřejnosti svůj výzkum a v konkurenci 96 mladých vědců a vědkyň z celého světa obsadila obdivuhodné 1. místo.
Ve své přednášce s názvem Heart Failure Prediction using Longitudinal Analysis of ECG Biomarkers (Predikce srdečního selhání pomocí longitudinální analýzy EKG biomarkerů) ukázala, že pro včasné odhalení pacientů ohrožených srdečním selháním je klíčová analýza posloupnosti historických dat konkrétního pacienta – nikoli spoléhání na jedno izolované měření.
„Nejde o to, že by podobný přístup nikdo předtím nezkoušel. Naše práce ale ukazuje, že sledování vývoje EKG biomarkerů v čase přináší podstatně přesnější obrázek než jednorázové měření," vysvětluje Zuzana Koščová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR.
Zuzana je členkou výzkumné skupiny Umělá inteligence a medicínské technologie, oddělení Medicínských signálů, UPT AV ČR, kterou vede Ing. Filip Plešinger, Ph.D., a k znamenitému Zuzčině výzkumu a umístění dodává: „Tohle prvenství je obrovský úspěch pro Zuzanu a celý náš tým, ale hlavně je to velká motivace pro další mladé vědkyně a vědce. Zároveň je to důkaz, že dokážeme obstát v opravdu tvrdé mezinárodní konkurenci. Zuzka se navíc v loňském ročníku této soutěže umístila v semifinále v Sao Paulu v Brazílii, a letos tak navázala i na dřívější soutěžní úspěchy naší skupiny – ať už z Bostonu (2014), Nice (2015), Rennes (2017), nebo i z ročníku, který se konal přímo v Brně v roce 2021."
O soutěži: Rosanna Degani Young Investigator Award je mezinárodní soutěž pro mladé vědce a vědkyně do 36 let, letos s rekordní účastí 96 soutěžících z celého světa, z nichž porota vybrala 4 finalisty. Více informací: https://cinc.org/rosanna-degani-young-investigator-award/
O konferenci: Computing in Cardiology je jedna z předních mezinárodních konferencí věnovaných výpočetním metodám v kardiologii, letos se konala v Madridu ve Španělsku. Setkávají se na ní vědci, klinici a inženýři, kteří společně posouvají využití dat a výpočetních technologií v diagnostice a léčbě srdečních onemocnění.
Kontakt:
Ing. Zuzana Koščová
Ústav přístrojové techniky AV ČR
zkoscova@isibrno.cz
Ing. Filip Plešinger, Ph.D.
vedoucí výzkumné skupiny Umělá inteligence a medicínské technologie
fplesinger@isibrno.cz
Přečtěte si také
- Když matky nemohou pracovat podle svých představ
- Vědci z českých institucí pomohli přepsat rodokmen netopýrů
- Zlato není jen cenný kov. Čeští vědci z něj vyvíjejí funkční nanomateriály
- Čeští fyzici převzali prestižní EPS Europhysics Prize
- Průchod potravy trávicím traktem lze sledovat bez ionizujícího záření
- Monumentální monografie Hynais zvítězila v Cenách Nakladatelství Academia
- Věda pod širým nebem: Na Ládví vznikla nová naučná stezka Akademie věd ČR
- Archeologický chatbot přibližuje historii oppida Závist
- Expedice Kyrgyzstán odkryla krajinu dávných zemědělců a železářů
- Konference Krize biodiverzity otevřela cestu pro novou odbornou asociaci
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.