
Akademie věd ocenila tři význačné vědce
16. 07. 2018
Tři vynikající vědci převzali 16. července 2018 v Praze prestižní medaile Akademie věd ČR. Odborník na diagnostiku kardiologických poruch Josef Halámek získal Čestnou oborovou medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd, astronomovi Marianu Karlickému připadla Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách a genetik Petr Bobák obdržel Čestnou medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR. Ocenění jim předala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Josef Halámek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR se dlouhodobě zabývá vývojem špičkové metodologie pro neinvazivní diagnostiku v kardiologii a neurologii s vysokým ohlasem doma i v zahraničí. Je autorem původních řešení a metod, které publikoval se svým týmem v prestižních časopisech a patentoval v USA a v Evropě. Jeho hlavním krédem je zavedení nových technologií a metod do rutinní diagnostiky za účelem zvýšení kvality života člověka.

Laureáty ocenila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, zde s Josefem Halámkem
V oblasti kardiologie jako první na světě navrhl, publikoval a patentoval dynamickou přenosovou funkci mezi změnou tepové frekvence a srdeční repolarizací a ukázal na klinický význam pro rizikové skupiny pacientů. V časopise Circulation publikoval metodiku pro stanovení stability regulace autonomního nervového systému pomocí excitace řízeným dýcháním. Je klíčovým členem týmu, který se zabývá neinvazivním mapováním elektromechanické dyssynchronie srdečních komor. Jedná se o zcela průlomovou metodu, kdy pomocí vysokofrekvenčních záznamů EKG lze získat informaci o elektro-mechanické iniciaci komor v průběhu systoly.
Josef Halámek významně přispěl i do výzkumu neurověd. Jedná se především o metody analýzy dat z intracerebrálních záznamů u epileptických pacientů. V roce 2017 byla v časopise Annals of Neurology publikována průlomová práce, která ukazuje, že spojením špičkových technologií a nových metod analýz lze podstatně přesněji lokalizovat ložiska epileptických záchvatů.
Marian Karlický se zabývá sluneční a plazmovou astrofyzikou. Jeho hlavním oborem je studium plazmových procesů ve slunečních erupcích. Studuje především primární proces slunečních erupcí – magnetickou rekonexi. Tyto procesy studuje analyticky, numericky s užitím částicových nebo magnetohydrodynamických modelů. Intenzivně se také zabývá analýzou pozorování slunečních erupcí, zejména v radiové a rentgenové oblasti záření. Pracoval na řadě pracovišť v zahraničí (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Brazilie, Čína, USA).

Marian Karlický získal Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Marian Karlický působí na Astronomickém ústavu a přednáší na Ústavu teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK sluneční fyziku a plazmovou astrofyziku, ke svým přednáškám publikoval učební text (Plasma Astrophysics, 2014). Přednášel na mezinárodních letních školách, mimo jiné v Pekingu. Aktivně se věnoval různým formám popularizace vědy, zapojil se také do organizační práce. V letech 1996-2004 byl zástupcem ředitele Astronomického ústavu AV ČR a vedoucím observatoře v Ondřejově. V letech 2001-2009 byl členem Vědecké rady AV ČR. V současnosti je členem Komise pro etiku vědecké práce AV ČR.
Petr Bobák se ve svých studiích zaměřil na biochemickou genetiku živočichů, roku 1977 nastoupil do Ústavu živočišné fyziologie a genetiky v Liběchově, absolvoval též pracovní stáž v INRA Jouy-en-Josas ve Francii.

Petr Bobák se zasloužil o rozvoj Akademie věd ČR
V roce 1993 se stal vědeckým tajemníkem Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a poté vedoucím technicko-provozního úseku a zástupcem ředitele ústavu pro organizaci a provoz. Byl členem vědecké rady ústavu a od roku 2007 také místopředsedou jeho Rady. Od roku 2001 byl členem Ekonomické rady AV ČR a od roku 2005 vykonával funkci jejího místopředsedy. V roce 2009 byl zvolen členem Akademické rady AV ČR, pověřeným řešením koncepčních ekonomických a finančních záležitostí a stal se zároveň předsedou Ekonomické rady AV ČR. Působí jako místopředseda Dozorčí rady Střediska společných činností AV ČR.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd podpoří výzkum ochrany kulturního dědictví před změnou klimatu
- Hlávkova nadace vyznamenala osobnosti spojené s Akademií věd
- Čtveřice badatelů z Akademie věd figuruje mezi nejcitovanějšími vědci světa
- Konference SAV21: Genová léčba, AI a kvantová budoucnost i evropská identita
- Spermie, software, peptidy či imunita. Akademie bodovala v soutěži Česká hlava
- Akademie věd podpořila ambiciózní výzkumy devíti osobností
- Akademie věd uspěla v soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, získala 19 z 51 grantů
- Karlovarsko je domovem lidí z mnoha zemí, říká Petr Bednařík z Akademie věd
- Prezident propůjčil bývalé předsedkyni AV ČR Heleně Illnerové Řád bílého lva
- Na B-Festu Akademie věd zazněl sborový zpěv, rebetiko, rock i punk
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.