Zahlavi

Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty

09. 11. 2026

Tři vynikající vědci, špičky svých oborů v mezinárodním srovnání, a šest expertů a expertek, kteří dosud neměli možnost založit svou vlastní výzkumnou skupinu, dostanou dnes prestižní ocenění Praemium Academiae 2026 a prémii Lumina quaeruntur. Desítky milionů korun pro každého podpoří mimo jiné rozvoj metody cold spray pro úpravy kovových materiálů bez zahřívání, výzkum nerovností v bydlení napříč Evropou, detailní studium mikroplastů v rostlinách, analýzy archeologických nálezů pomocí metod jaderné fyziky nebo bližší porozumění tomu, jak replikace DNA souvisí s růstem, obnovou tkání a stabilitou genomu.

Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezmou fyzik Jan Čížek, sociolog Martin Lux a evoluční ekolog Martin Reichard. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou čerpat v následujících šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.

„Všichni tři patří ke světové špičce ve svých oborech. Akademická prémie jim umožní rozvinout potenciál jejich výzkumu s větší svobodou a přinášet výsledky, které posouvají českou i světovou vědu,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny a podpora dosahuje až čtyř milionů korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde bude laureát či laureátka působit.

Prémii letos obdrží Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Václav Hrnčíř z pražského Archeologického ústavu AV ČR, Kieran O´Mahony z Etnologického ústavu AV ČR, Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR.

Akademická prémie byla od roku 2007 udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde. Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 48 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.

Stručná představení nově oceněných v tiskové zprávě.

Na laureáty Akademické prémie 2026 se můžete podívat ve videomedailonku (zdroj: Akademie věd ČR):

 

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce