
Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
06. 10. 2026
S jakými výzvami se badatelé potýkají a jak jim Akademie věd ČR pomáhá? Také o tom diskutovali laureáti a laureátky Prémie Otto Wichterleho s předsedou Radomírem Pánkem a dalšími členy vedení instituce. Každoroční setkání oceněných vědkyň a vědců se uskutečnilo poprvé v novém formátu na Národní třídě v Praze 5. října 2026.
Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům. Pro laureáty se v předchozích letech pořádal takzvaný Wichterleho kemp v Nových Hradech. Letos se setkání poprvé odehrálo v jednom dni přímo v pražském sídle instituce. Akce, kterou pořádalo Středisko společných činnsotí AV ČR, svedla dohromady laureáty a laureátky z letošního i předchozích ročníků, kteří se zúčastnili osobně i online.
Jak na akci připomněl i předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, část z minulých nositelů a nositelek prémie zastává dnes v Akademii věd významné pozice. „Věřím, že i vás čeká zářná kariéra,“ vyzdvihl. Zdůraznil, že vedení Akademie věd ČR nyní sleduje cíle, s nimiž mohou pomoci i nositelé prémie.
Patří sem efektivnější podpora excelence a větší viditelnost instituce vůči politikům a veřejnosti: „Musíme ukázat, že je Akademie věd silná, jednotná a společensky prospěšná. Pro komunikaci s politiky jsme například založili unikátní platformu Science for policy,“ vyzdvihl Radomír Pánek a pokračoval, že je nutné na značku Akademie věd pamatovat i při vystupování v médiích.

Vědci a vědkyně se setkali s vedením instituce v sídle AV ČR.
Od umělé inteligence po odolnost
Členové a členky Akademické rady AV ČR seznámili účastníky také s aktuálními tématy, jimž se ve své agendě věnují. Debata začala u nástroje, který mění způsob bádání – umělé inteligence. Vývoj, význam i rizika AI ve vědě a výzkumu přiblížil právník Ján Matejka.
Ondřej Santolík promluvil o mezinárodní spolupráci v Akademii věd ČR. Jak uvedl, téměř 30 procent pracovníků instituce je cizinců, přičemž některá pracoviště mají i více než 40 procent zaměstnanců ze zahraničí. „Mezinárodnímu prostředí se v Akademii věd prostě nevyhnete,“ zhodnotil s úsměvem. Účastníkům představil také podporu mezinárodní spolupráce v instituci a nástroje, jako jsou Researchers at Risk Fellowship nebo program Mobility Plus, i zapojení do mezinárodních organizací.
Soňa Ehlerová vysvětlila zásadní význam jednotné komunikace Akademie věd ČR: „Když Akademii věd jako mateřskou instituci zdůrazníte, bude tím viditelnější a v důsledku silnější institucí – takže bude i větší oporou vědcům,“ upozornila a zároveň vyzdvihla i význam popularizace vědy.
Podporu vědeckého kariérního rozvoje přiblížil Petr Baldrian. Představil nástroje, jimiž chce instituce perspektivním badatelům pomáhat ještě účinněji, jako je Akademie budoucnosti a ERC inkubátor. Jako bývalý předseda Grantové agentury ČR a hodnotitel v panelech Evropské výzkumné rady zároveň vysvětlil, jak se projekty v obou soutěžích posuzují, a dal účastníkům tipy, jak připravit úspěšnou žádost.
Mária Zedníková setkání uzavřela tématem, které nabývá na naléhavosti: bezpečnost a odolnost ve vědě. Uvedla konkrétní případy vlivového působení, k nimž v Česku v posledních letech došlo, a provedla účastníky postupem, jak se chránit. „Cílem je, abychom rizika eliminovali, věděli, co se může stát, a přizpůsobili tomu své chování,“ řekla.
Nový formát setkávání, stejně jako předchozí Wichterleho kemp, pořádá Středisko společných činností AV ČR.
Chcete být s námi v obraze? Newsletter A / Z Akademie přináší to nejzajímavější z dění v Akademii věd ČR – rozhovory, reportáže, akce i novinky z pracovišť. Rozesíláme ho jednou měsíčně v české i anglické verzi zaměstnancům Akademie věd ČR i dalším zájemcům. Přihlásit se k odběru můžete zde.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott a Nikola Dašková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
- Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
- Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
- Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
- Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia
- Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
- Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery
- Klíčem k tajemství obrazu může být i nepatrný detail, říká Julie Jančárková
- Předseda AV ČR Radomír Pánek jednal s eurokomisařkou Ekaterinou Zacharievou
- Tři mladé badatelské talenty z Akademie věd získaly prestižní ERC granty
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.








