
Dvě štědré prémie Akademie věd umožní rozjet unikátní vědecké projekty
09. 11. 2026
Tři vynikající vědci, špičky svých oborů v mezinárodním srovnání, a šest expertů a expertek, kteří dosud neměli možnost založit svou vlastní výzkumnou skupinu, dostanou dnes prestižní ocenění Praemium Academiae 2026 a prémii Lumina quaeruntur. Desítky milionů korun pro každého podpoří mimo jiné rozvoj metody cold spray pro úpravy kovových materiálů bez zahřívání, výzkum nerovností v bydlení napříč Evropou, detailní studium mikroplastů v rostlinách, analýzy archeologických nálezů pomocí metod jaderné fyziky nebo bližší porozumění tomu, jak replikace DNA souvisí s růstem, obnovou tkání a stabilitou genomu.
Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezmou fyzik Jan Čížek, sociolog Martin Lux a evoluční ekolog Martin Reichard. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou čerpat v následujících šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení.
„Všichni tři patří ke světové špičce ve svých oborech. Akademická prémie jim umožní rozvinout potenciál jejich výzkumu s větší svobodou a přinášet výsledky, které posouvají českou i světovou vědu,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny a podpora dosahuje až čtyř milionů korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde bude laureát či laureátka působit.
Prémii letos obdrží Veronika Brychová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Václav Hrnčíř z pražského Archeologického ústavu AV ČR, Kieran O´Mahony z Etnologického ústavu AV ČR, Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR.
Akademická prémie byla od roku 2007 udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde. Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 48 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.
Stručná představení nově oceněných v tiskové zprávě.
-
sociolog Martin Lux: https://youtu.be/a30RPIaJSWM
-
fyzik Jan Čížek: https://youtu.be/0WZrlA-lZ-4
-
zoolog Martin Reichard: https://youtu.be/z3G76dbLgto
Přečtěte si také
- Perpetuum mobile za 17 miliard dotací na POZE
- Další kolo stáží v Akademii věd pro nadané středoškoláky
- Mladí archeologové se utkají podruhé
- OpenLab České Budějovice: nová vzdělávací laboratoř přivádí děti k vědě.
- Chlumský rybník na Šumavě se promění v útočiště původních druhů ryb
- V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
- Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
- Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
- Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
- Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.