Zahlavi

Elitní organizaci pro molekulární biologii EMBO posílí tři badatelé z AV ČR

16. 07. 2024

Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) sdružuje špičkové vědce z celého světa. Mezi její členy nově patří jedna vědkyně a dva vědci z Akademie věd ČR: Alena Panicucci Zíková z Biologického centra AV ČR, Zdeněk Lánský z Biotechnologického ústavu AV ČR a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Organizace EMBO (European Molecular Biology Organization) podporuje excelenci ve výzkumu, sdílení znalostí a spolupráci mezi vědci v oboru molekulární biologie. Letos, na oslavu 60. výročí založení, přijala 100 nových a 20 přidružených členů z celkem 37 zemí.

„Noví a přidružení členové se významně podílejí na základním výzkumu ve vědách o živé přírodě. V mnoha případech připravila jejich práce podmínky pro inovace, které zlepšily životy a životní podmínky na celém světě,“ uvedla ředitelka EMBO Fiona Watt.

Alena Panicucci Zíková zkoumá, jak funguje komunikace uvnitř buňky. Od roku 2009 vede výzkumnou skupinu v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Pracovala pět let v Seattlu v USA v Biomedical Research Institute a hostovala v laboratořích na univerzitách v Cambridgi a Amsterdamu. V roce 2009 získala ocenění L’Oréal UNESCO pro ženy ve vědě a v roce 2010 Prémii Otto Wichterleho. Obdržela také evropský výzkumný grant ERC Consolidator.

Více o výzkumu Aleny Panicucci Zíkové se dozvíte v časopise A / Věda a výzkum (v současnosti A / Magazín).


Alena Panicucci Zíková (CC)

Zdeněk Lánský zkoumá mitochondriální transport. Od roku 2016 působí jako vedoucí výzkumné skupiny na Biotechnologickém ústavu AV ČR. Obdržel Cenu předsedy Grantové agentury ČR pro rok 2021 a o rok později ERC Synergy Grant. V projektu se zaměřuje na protein tubulin, aby objasnil mechanismy vzniku a fungování mnoha závažných chorob.


Zdeněk Lánský

Laboratoř Leoše Valáška v Mikrobiologickém ústavu AV ČR se snaží zjistit, jak buňka dekóduje genetický kód DNA a jak tuto informaci využívá k produkci proteinů prostřednictvím složitého procesu translace. Vědec získal například Akademickou prémii nebo Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

O výzkumu Leoše Valáška se dočtete více v časopise A / Věda a výzkum.


Leoš Shivaya Valášek (CC)

EMBO letos přijalo celkem čtyři vědce z Česka – čtvrtým je Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity. V současnosti v organizaci zasedá více než 2100 vědkyň a vědců z celého světa, z nichž 20 působí v České republice. Nové členy nominují a volí stávající členové.

Organizace nabízí programy a iniciativy, jako jsou výzkumné granty, stipendia, stáže, konference, workshopy a publikace ve vědeckých časopisech. Podporuje také kariérní rozvoj vědců, zlepšuje vzdělávání a zvyšuje povědomí o výzkumu mezi veřejností.

Seznam všech 120 nových členů naleznete na webu EMBO.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zpráv BIOCEV a Biologického centra AV ČR
Foto: EMBO; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Biotechnologický ústav AV ČR 
Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce