Předsedkyně Grantové agentury ČR udělila ceny v oblasti základního výzkumu

Na letošním udílení Cen předsedkyně Grantové agentury ČR uspěli dva badatelé z Akademie věd ČR: Judit E. Šponerová z Biofyzikálního ústavu a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu. Laureáti dosáhli mimořádných výsledků při řešení grantových projektů ukončených v loňském roce. Slavnostní vyhlášení se konalo 23. září 2020 v refektáři budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Jak vznikl život ve vesmíru? To je jedna ze základních otázek, které si lidstvo klade od nepaměti. Judit E. Šponerová z brněnského Biofyzikálního ústavu AV ČR se snaží pochopit vznik prvních molekul genetické informace. Její tým ukázal, že dopady asteroidů a meteoritů mohly přispět k syntéze stavebních bloků nukleových kyselin, to znamená nukleových bází a cukrů.

Leoš Shivaya Valášek (uprostřed) a Judit E. Šponerová (druhá zprava)

„Objevili jsme cesty, jak se tyto stavební bloky mohly samovolně propojit a vytvořit první krátké molekuly RNA. Navrhli jsme také geologicky relevantní scénáře, které mohly vést ke vzniku prvních funkčních genetických molekul z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd,“ vysvětlila Judit E. Šponerová, která převzala cenu v kategorii Vědy o neživé přírodě.

Pomoc v boji s rakovinou
Leoš Shivaya Valášek si za svou práci odnesl cenu v kategorii Lékařské a biologické vědy. Jeho tým z Mikrobiologického ústavu AV ČR vloni dokončil projekt nazvaný „Detailní analýzy funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciačního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů”. Pro laiky zcela nesrozumitelný název. Co si pod ním tedy představit?

Jde o regulaci syntézy proteinů, takzvanou translaci. Jedná se o proces, během kterého dojde k přečtení a následnému překladu genetické informace uložené ve formě DNA v genech do proteinů. Nadneseně lze říci, že syntézou proteinů se genetická informace zhmotní. Zjištění jsou důležitá pro další výzkum v oblasti zhoubného bujení a dalších onemocnění.

Základní výzkum je jako strom
V úvodní řeči vyzdvihla roli základního výzkumu Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR. „Když nezasadíme strom, tak nemáme ani ovoce,“ ilustrovala vztah základního a aplikovaného výzkumu.

Úvodní řeč předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové

Předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová poté udělila ceny celkem pěti řešitelům vynikajících vědeckých projektů, mezi nimi i dvěma zmíněným vědcům AV ČR. Dalšími byli Michal Pavelka z Matematicko-fyzikální fakulty UK za projekt víceškálové nerovnovážné termodynamiky, Aleš Březina z Institutu Bohuslava Martinů za druhou fázi souborného vydání díla Bohuslava Martinů a Terezie Mandáková ze Středoevropského technologického institutu za výzkum genomu rostliny lničky seté.

„Každoročně je velmi obtížné vybrat z několika desítek excelentních projektů ty úplně nejlepší. Ani letošek nebyl výjimkou, protože projekty, které se dostaly do užšího výběru, dosahují světové úrovně,“ řekla Alice Valkárová.

Ceny předsedkyně GA ČR se udělují od roku 2003. Celkově si do letošního roku ocenění odneslo 75 vědců a vědkyň. Každému laureátovi náleží odměna výši 100 tisíc korun. Projekty se hodnotí v pěti oblastech základního výzkumu.

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Grantová agentura ČR

Přečtěte si také

• Červené krvinky: bez nich to nejde, přemíra ale umí pěkně zkomplikovat život
• S jedy na věčné časy. PFAS zaplavily celou planetu a nikdy nezmizí
• Moje komfortní zóna je v labu, říká neurovědkyně Monika Kubísková
• Reprodukční odysea aneb Jak chytit nejkvalitnější spermii
• Plísně jsou vděčné téma, nikoho nenechají chladným, říká mykolog
• Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus
• Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
• Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
• Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
• Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon