Rok 2017 bude bohatý na astronomické úkazy

Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Úterní noc z 3. na 4. ledna přinese možnost vidět až 60 meteorů za hodinu. První letošní meteorický roj má název Kvadrantidy. Název je odvozen od souhvězdí, v němž se nachází místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu, východně za ojem Velkého vozu.

Mateřské těleso, původ těchto meteorů, je nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit na konci roku 2017. Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens z NASA Ames Research Center ovšem v roce 2003 naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť nad čínským městem Ch'ing-Yang. Meteorický déšť byl nejspíše spojen se zánikem tohoto malého asteroidu v zemské atmosféře.

Dráha tělesa C/2003 EH1 se Zemí se protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje, mezi 1. a 6. lednem. Samotné maximum trvá jen několik málo hodin, s proměnlivou aktivitou 60-200 meteorů za hodinu. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně pozorovat nebudeme.

Nejvhodnější doba pro pozorování nastane v druhé polovině noci z 3. na 4. ledna, tedy od půlnoci do rozbřesku, nejlépe ve větší vzdálenosti od měst s minimálním vlivem světelného znečištění. Na nebi v té době bude pozorovatelná i velmi jasná planeta Jupiter.

Kromě Kvadrantid budou mít velmi příznivé podmínky dubnové Lyridy, říjnové Orionidy či prosincové Geminidy s frekvencí přes 100 meteorů za hodinu. V roce 2017 nastanou dvě zatmění Měsíce a pozorovat bude možné návrat tří významných periodických komet.

Podrobnější informace najdete v článku na Astro.cz.

Připravil: Odbor mediální komunikace a Astronomický ústav AV ČR
Foto: Petr Horálek

Přečtěte si také

• Když se dá země pod nohama do pohybu
• Áčko: O odpadech, hledání trilobitů a orchidejí i výročí Bílé hory
• Obraz Komenského a paměť. Začíná nová výstava Akademie věd ČR
• Letní vědecký kemp aneb Když se učitelé učí, jak poutavěji učit
• Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově
• Áčko: O ohrožené půdě, odhalování koronaviru a pilných včelách
• Pedagogové se mohou hlásit na Letní vědecký kemp Akademie věd ČR
• Jak by Masaryk používal sociální sítě? Napoví výstava v budově Akademie věd
• Budova Akademie věd ČR na Národní třídě se opět otevírá
• Časopis AΩ: Neznámé choroby, věda na ledoborci a pravěké kosti